Senátoři rozhodnou o zprůhlednění veřejných zakázek

Novela zákona o veřejných zakázkách definuje, že subdodavatel je ten, kdo se podílí na standardní zakázce deseti procenty a na vyšší, významné zakázce pěti procenty. Pokud tyto podmínky splňuje, musí doložit svoji vlastnickou strukturu tak, jak ji dokládá samotný dodavatel. Musí dodat seznam vlastníků, kteří mají víc než deset procent základního kapitálu společnosti.

V Poslanecké sněmovně se tato část nelíbila ČSSD, ta požadovala úplné rozkrytí vlastníků firem. To původně chtěla i koaliční TOP 09, než ji zbytek pravicových poslanců přesvědčil, že další změny budou součástí novely zákona o obchodních korporacích.

Podle vicepremiérky Karolíny Peake (VV) problémy s veřejnými zakázkami vznikly spolu s pojmem právnická osoba a s institutem akcií. "Můžeme udělat maximum pro to, abychom prostor pro ohýbání zákona omezili," řekla během projednávání. "Dokud budou lidé lidmi, nikdy se nám nepodaří vymýtit korupci do sytosti," dodala.

Zákon bude následovat další novela, která přinese zpřísnění zakázek pro sektorové zadavatele. Ti v současné podobě zákona nebudou muset zveřejňovat smlouvy se subdodavateli.

Koalice prosazuje zákon o veřejných zakázkách v podobě, která u sektorových zadavatelů nepočítá ani s povinností rozkrývat své subdodavatele. "Bude ale uzavřená dohoda koaličních stran, že tuto povinnost dodatečně prosadí tak, aby se zapracovala do zákona ještě předtím, než začne od 1. dubna příštího roku účinkovat," řekl při projednávání ve sněmovně ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV).

Sektorovými zadavateli jsou především firmy z oblasti energetiky a teplárenství.

Limit pro významnou zakázku pro regiony a všechna města bude ve výši 50 milionů korun, v celorepublikovém měřítku 300 milionů korun. Tyto zakázky bude vždy schvalovat u státu vláda, u samospráv zastupitelstvo.

Zadavatelé budou muset uveřejňovat smlouvy včetně změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření, skutečně zaplacenou cenu za veřejnou zakázku zveřejní zadavatel nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje jeden rok, uveřejní zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce.

Transparentnější mají být dodavatelé i subdodavatelé zakázek. Dodavatel bude muset dát zadavateli seznam subdodavatelů, kteří dostali za subdodávky nejméně 10 procent z celkové ceny nebo z ceny za rok, to v případě, že by plnění zakázky trvalo déle než rok. U významných veřejných zakázek zpřísnili poslanci tuto hranici na pět procent.

Cena pro dodávky a služby se sníží na milion korun a u stavebních zakázek nejprve na tři miliony a poté od roku 2014 na jeden milion.

Předloha má zároveň zprůhlednit zadávání veřejných zakázek, jejich zadavatelé budou muset všechny smlouvy nad půl milionu korun včetně dodatků zveřejňovat. Navíc pokud se do soutěže o zakázku nepřihlásí alespoň tři firmy, bude muset zadavatel soutěž zrušit. Zpřísní se sankce, a to dvojnásobně.

U zakázek malého rozsahu se sníží limit ze dvou na jeden milion korun. U zakázek pod těmito limity nemusí úřady vypisovat výběrová řízení.

Se zněním zákona nesouhlasí Unie malých a středních podniků (SME). Nezdá se jí protikorupční, naopak podle ní omezuje konkurenceschopnost. "Návrh zákona zavádí řadu administrativních opatření, která mají korupci omezit. Jenže s každým dalším potřebným razítkem se prostor pro korupci naopak zvětšuje," poznamenal již dříve předseda SME David Šeich.