Poslanci projednají přímou volbu prezidenta, státní rozpočet i zákony vrácené Senátem

Jako první bod mají poslanci zařazený zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který vetoval prezident republiky. Václav Klaus změnu, která soudu dovoluje trestat i firmy, vrátil dolní komoře parlamentu s tím, že jde proti logickému trendu odbourávání institutu kolektivní viny.Vetovaný návrh má totiž umožnit trestat i takové skutky, při jejichž prověřování se orgány činné v trestním řízení setkávají s výmluvou, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. Firmy, které na to sázejí a pro něž se porušování zákona stalo nemyslitelnou součástí podnikání, by se neměly vyhnout trestu.Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) soudí, že sněmovna návrh opět schválí. "Předpokládám, že koalice tento návrh podpoří, protože je součástí programových dokumentů vlády – jak programového prohlášení, tak koaliční smlouvy. Je to téma, které je zmíněno také v protikorupční strategii vlády," řekl Pospíšil již dříve Mediafaxu a dodal: "Nepředpokládám, že by návrh neprošel Poslaneckou sněmovnu, ale počkejme si na samotné hlasování."Klaus se však domnívá, že návrh je spíše "příkladem alibismu než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů". "Protože stát nebývá schopen odhalit konkrétní iniciátory a pachatele trestných činů konaných prostřednictvím činnosti právnických osob, hodlá trestat tyto právnické osoby jako takové. Trestné činnosti se může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce," uvedl prezident.Zavedení trestní odpovědnosti má umožnit státu ukládat citelné sankce v případech, kdy porušování zákonů je běžným standardem při činnosti firmy, přičemž buď vůbec nelze zjistit konkrétní fyzickou osobu nesoucí trestní odpovědnost, nebo to sice možné je, nicméně firma ve svých nezákonných aktivitách pokračuje. Zákon má umožnit firmy trestat například propadnutím majetku, propadnutím věci nebo pokutou. Firmě může být také zakázána činnost, účast ve veřejných zakázkách nebo přijímání dotací.Poté se sněmovna dostane k zákonům, jež jí vrátili či zamítli senátoři, například k novele o znalcích a tlumočnících. Těm by podle návrhu za špatnou práci měly hrozit pokuty nebo vyškrtnutí ze seznamu. Možnost pokut má podle ministerstva spravedlnosti zvýšit úroveň posudků. Větší má být také státní dohled nad činností znalců, tlumočníků a znaleckých ústavů. Pokutu by si znalci a tlumočníci mohli vysloužit například za to, že nevedou deník, ačkoliv je k tomu právní řád zavazuje. S trestem by měli počítat i ti experti, jimž úřady pozastaví výkon jejich znalecké či tlumočnické činnosti, a oni se i navzdory takovému rozhodnutí budou dál věnovat své práci. Beztrestné už nemá být ani vypracování nekvalitního posudku, znalci by si navíc měli lépe hlídat lhůtu, kterou jim soudce uložil pro jeho zhotovení. Také pozdní odevzdání posudku má být důvodem pro uložení pokuty. Senát novelu poslancům vrátil s pozměňovacími návrhy. Sněmovna se vrátí i k změnám v rozpočtových pravidlech, které mají usnadnit čerpání peněz z evropských fondů. Soubor novel příslušných zákonů navazuje na strategii zjednodušení administrace evropských fondů, kterou připravila ještě bývalá vláda Jana Fischera.Materiál bývalé vlády počítal například s tím, že by se hranice, nad kterou je nutné provést schválení projektu ministerstvem financí, posunula ze současných 100 milionů na 500 milionů korun. Ministerstvo financí s tím však ve svém návrhu nepočítá a hranici posouvá na 200 milionů korun.Dále má právní úprava umožnit, aby se podnikatelům ze státního rozpočtu hradily ztráty, které způsobí kurzové rozdíly mezi korunou a eurem. Ministerstvo financí však upozornilo, že při mechanismu, který se použije pro výplatu těchto peněz, dochází nejen ke kurzovým ztrátám, ale zároveň i k ziskům, které plynou z vratek, jež zůstávají na korunových účtech. Ministerstvo proto navrhuje, aby se ze státního rozpočtu poskytovaly jen zálohy na hrazení případných kurzových ztrát. Jinak by se tyto ztráty měly kompenzovat z kurzových zisků z vratek, jež by zůstávaly na účtech Národního fondu. Senátoři k původnímu návrhu přijali dva pozměňovací návrhy. Zatímco jeden je legislativně-technické povahy, druhý navrhuje sjednocení penále za porušení rozpočtové kázně. Poslanci budou znovu jednat také o zrušení zákona z roku 2006 o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních. Předkladatelé návrh na zrušení již při původním projednání v dolní komoře parlamentu odůvodňovali jeho nefunkčností a nekoncepčností.S tím však nesouhlasili senátoři za ČSSD, například místopředseda horní komory Zdeněk Škromach předkladatelům vyčítal, že rušení zákona nepředcházela potřebná veřejná diskuse a vláda nenechala vypracovat žádnou analýzu, která by rušení zákona posoudila.

Ve středu sněmovnu čeká ve druhém čtení nejdůležitější norma roku, tedy vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2012. Protože jde o druhé čtení, poslanci budou mít možnost podat pozměňovací návrhy a žádosti o dotace, jde o takzvané porcování medvěda. Podle předsedy rozpočtového výboru Pavla Suchánka (ODS) poslanci pozměňovací návrhy načtou, ale k žádným velkým změnám nedojde. "Žádné dělení medvěda opět nebude," slíbil.Jediné změny, které zatím oproti původním plánům prošly, je přesun pěti milionů korun pro Český svaz včelařů a dalších pěti milionů korun pro Institut celostní péče pro koně, peníze půjdou na úkor státní politiky ministerstva zemědělství. Z ostatních výdajů ministerstva dopravy na dopravní politiku se přesunuly dva miliony korun na podporu obnovy historických kolejových vozidel. Plánované příjmy rozpočtu mají být ve výši 1,085 bilionu korun a výdaje necelých 1,190 bilionu korun. Plánovaný schodek je o 30 miliard korun nižší než v roce 2011. Deficit veřejných rozpočtů by měl v příštím roce činit 3,5 procenta HDP.Oproti letošnímu roku dostane nejvíce peněz ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo financí mu přidalo více než 21 miliard korun. Z výdajů v celkové výši skoro 505 miliard korun (42,5 procenta celkového rozpočtu) se počítá se 373 miliardami korun na výplatu důchodů, což je o 18,3 miliardy korun více než letos. Polepší si i ministr školství Josef Dobeš (VV), na jeho rezortu se počítá se 137 miliardami korun, což je o 10 miliard korun více proti letošnímu roku.Ve druhém čtení zákonodárci projednají i další důležitou normu, a sice návrh přímé volby prezidenta republiky. Takto by lidé mohli volit nástupce Václava Klause na Pražském hradě již v roce 2013. "Cílem předložené novely je zavést do českého ústavního pořádku jiný způsob volby prezidenta republiky, a to takzvanou přímou volbu. Vláda se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení," představil normu během prvního čtení ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Zavedení přímé volby prezidenta si vyžádá změnu ústavy. Návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů mohou do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů.

Kandidáty na prezidenta republiky by mohli navrhovat Češi starší 18 let peticí s nejméně 50 tisíci podpisy, skupina nejméně 20 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů. Právo volit bude mít každý občan ČR, který dosáhl 18 let.

Možnost odvolat prezidenta by podle návrhu získal Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku".

"Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu," uvádějí předkladatelé a připojují: "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost ho znovu nabýt."

Dalším ústavním zákonem, který je na pořadu prosincové schůze sněmovny, je návrh rozšiřující kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten má NKÚ umožnit hospodaření s majetkem obcí, krajů i právnických osob veřejnoprávní povahy.Zatímco současná působnost NKÚ je základním zákonem omezená na kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, nově má úřad získat další kompetence. Mezi nimi je kontrola hospodaření s majetkem územních samosprávných celků i právnických osob veřejnoprávní povahy a u krajů a obcí také zkoumání příjmů a výdajů jejich rozpočtů z hlediska souladu se zákonem.Poslanci se ale dostanou i k dalším normám, například k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu či k normě zavádějící přiznání k registrovanému majetku pro bohaté. Oba návrhy pocházejí z dílny ČSSD.

Prosincová schůze Poslanecké sněmovny začíná v úterý od 14 hodin.