Senát hodlá změnit "nová" pravidla pro zdanění hazardu

Změny pravidel pro zdanění hazardu schválila dolní parlamentní komora jako součást komplexního zákona o jednotném inkasním místě. Kromě sociálních demokratů se ale nezamlouvají ani obcím, které by novým rozdělením výnosů z hazardu přišly o miliardy korun.

Problém je v tom, že původní dohoda vládní koalice na rozdělení odvodů z hazardu na 70 procent pro obce a 30 procent pro stát, po listopadovém hlasování sněmovny neplatí. Poslanci totiž prohlasovali pozměňovací návrh, který loterijním společnostem přisoudil třetinu z jejich bývalého objemu peněz, který přerozdělovaly neziskovým či sportovním organizacím.

S třetinou peněz si mohou loterijní společnosti dělat, co budou chtít, třetina půjde městům a obcím a třetina na sport.

"Co je možná pro nás ještě horší je, že podle původního znění měly obce dostávat určitou částku za každý přístroj, který přijímá peníze. V tom čtení, které půjde do Senátu, je ale možný výklad, že se to týká, zařízení jako celku," uvedl již dříve předseda Svazu města a obcí ČR Dan Jiránek (ODS).

V praxi by to mohlo znamenat, že by firmy mohly obcím platit jen za jeden server, na který je napojeno i 250 videoherních terminálů, místo toho, aby platily za každý zvlášť. Obce by přicházely o obrovské peníze.

Senát má na programu i další důležité legislativní změny. Rozhodnout by měl například o novele, která má zprůhlednit veřejné zakázky. Vládní předloha například stanoví, že zadavatelé veřejných zakázek budou muset všechny smlouvy nad půl milionu korun včetně dodatků zveřejňovat. Navíc, pokud se do soutěže o zakázku nepřihlásí alespoň tři firmy, bude muset zadavatel soutěž zrušit. Zpřísní se sankce, a to dvojnásobně.

Senátoři ČSSD jej však chtějí vrátit sněmovně, nesouhlasí s tím, aby se na veřejných zakázkách podílely firmy s anonymními vlastníky.

Významnou novelou, o jejímž osudu zákonodárci rozhodnou, je změna občanského zákoníku. Ta přináší do českého právního řádu stovky změn proti úpravě platné od roku 1964. Nový kodex se dotýká všech občansko-právních vztahů, změn doznají dědická práva, vlastnická práva, ochrana majetku i právní pohled na zvířata.

Až pětimilionovou pokutu pro podnikatele stanoví novela zákona o zaměstnanosti v případě, že zaměstnávají cizince bez povolení k pobytu. V případě, že legislativní změna Senátem projde, nebude smět cizinec v Česku pracovat bez platného oprávnění k pobytu, a to bez ohledu na vztah mezi ním a zaměstnavatelem.

Na programu horní komory je také školský zákon. Ten nově omezuje počet přihlášek uchazečů o studium na střední škole na dvě. Zároveň ukládá povinnost řediteli školy projít po šesti letech ve funkci rekonkursem.

Senátoři projednají rovněž novelu zákona o nemocenském pojištění. Zákon rozšiřuje okruh pojištěných osob o některé nové skupiny - jedná se například o společníky a jednatele s. r. o., prokuristy, likvidátory a členy kolektivních orgánů právnických osob.

Rozhodovat budou zákonodárci také o návrhu zákona o Celní správě České republiky, který reorganizuje celní orgány tak, aby vznikl dvoustupňový systém řízení. Materiál počítá s úpravou struktury celní správy v Česku tak, aby ji tvořilo Generální ředitelství cel (GŘC), 14 krajských celních úřadů a také celní úřad se sídlem v Praze-Ruzyni, kde celníci dohlížejí na letiště.

Změny čekají i systém úřadů české daňové správy. Vzniknout má Finanční správa České republiky se 14 krajskými úřady. Zákon o finanční správě počítá s tím, že vznikne specializovaný úřad a jedno finanční ředitelství, které bude fungovat jako odvolací místo. Stát si od úprav slibuje zvýšení účinnosti daňové správy a zlepšení plnění daňových povinností.

Schválení se patrně dočká novela zákona o rozhodčím řízení. Podle té bude možné uzavírat rozhodčí doložku pouze na samostatném papíře, nebude tedy nadále součástí textu smluv, práci rozhodců budou navíc nově moci dělat pouze lidé zapsaní v seznamu rozhodců ministerstva spravedlnosti.