Přímá volba prezidenta se vrátí na program v pátek, připravují se změny

Nad přerušením zákona panovala mezi poslanci shoda, hlasovalo pro něj 108 ze 109 přihlášených. Již během dne totiž zástupci jednotlivých parlamentních stran avizovali, že před konečným hlasováním o zákonu ve třetím čtení ještě musí proběhnout společné jednání nad vyjasněním kompetencí prezidenta.Pozměňovací návrhy ve středu načetl pouze šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Šlo o tři změny, které ČSSD požaduje k vládnímu návrhu přidat již delší dobu.Sociální demokraté konkrétně požadují, aby měl přímo volený prezident trestněprávní imunitu v rozsahu, v jakém se navrhuje pro poslance, tedy aby se týkala pouze doby, kdy vykonává svůj mandát. Jmenování členů bankovní rady ČNB by podle ČSSD nemělo být pouze v kompetenci prezidenta, měl by se na něm podílet i Senát, v druhé verzi by ho kontrasignoval předseda vlády. "Jde o jakousi protikorupční pojistku," uvedl Sobotka.Poslední důležitou změnou je, že by prezident republiky sice mohl nadále disponovat pravomocí zastavovat trestní stíhání, tato jeho pravomoc by ale měla podléhat kontrasignaci některého člena vlády, konkrétně premiéra či ministra spravedlnosti.Spor vede koalice se sociálními demokraty v otázce jmenování členů bankovní rady, prezident Václav Klaus se přitom v úterý vyjádřil v tom smyslu, že si vždy sám myslel, 'že je naprostý nesmysl, aby právo volby členů bankovní rady bylo výhradně v rukou prezidenta'."Jsem přesvědčen, že v případě, že by tyto tři pozměňovací návrhy byly přijaty, tak se výrazně usnadní další cesta tohoto návrhu," prohlásil během druhého čtení Bohuslav Sobotka.Podle poslance Stanislava Polčáka je TOP 09 schopná podpořit všechny tři podmínky sociálních demokratů, i když vládní návrh v současné podobě pokládá za velmi dobrý kompromis. S tím, že je aktuální verze kompromisní, souhlasí i zástupce navrhovatele, tedy ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS)."Při minulé volbě prezidenta se ukazovali kolabující poslanci, lži, hysterie a zastrašování. Ta poslední volba tak rozptýlila jakékoliv mé pochybnosti o potřebnosti a vhodnosti přímé volby," řekl ve středu předseda Národních socialistů – levice 21. století Jiří Paroubek a dodal: "Pokud bude ten návrh předložen tak, jak je předložen dnes, tak jej podpoří oba poslanci NS-LEV 21."Zavedení přímé volby prezidenta si vyžádá změnu ústavy. Návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů mohou do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů.Kandidáty na prezidenta republiky by mohli navrhovat Češi starší 18 let peticí s nejméně 50 tisíci podpisy, skupina nejméně 20 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů. Právo volit bude mít každý občan ČR, který dosáhl 18 let.Možnost odvolat prezidenta by podle návrhu získal Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku"."Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu," uvádějí předkladatelé a připojují: "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost ho znovu nabýt."Původní návrh expertů počítal s tím, že by na podání návrhu stačila nadpoloviční většina hlasů, vláda to ale přehodnotila. "Jsme přesvědčeni, že tento nástroj by neměl být zneužíván k běžnému politickému boji, mělo by jít skutečně o výjimečnou situaci, proto vláda doplnila, že komory mohou podat návrh, pokud se v nich najde ústavní většina k jeho podání," uvedl již dříve Pospíšil.Senátoři by pro svůj krok museli získat ústavní většinu také v Poslanecké sněmovně. Když by se poslanci vzepřeli a do tří měsíců od podání senátní žádosti takovému kroku nevyhověli, návrh na odvolání prezidenta se zneplatní.Novela řeší i situace, kdyby mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby přestal kandidát splňovat podmínky volitelnosti. V takovém případě za něj nastoupí další člověk v řadě podle výsledků prvního kola. Druhé kolo se uskuteční i ve chvíli, když by v něm měl být jediný kandidát. Když by ve druhém kole získali nejvyšší počet hlasů aspoň dva kandidáti, začne celý proces nanovo. Další volby by byly vyhlášené do deseti dnů.Volba prezidenta má proběhnout v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta a nejpozději 90 dní před jejím konáním ji podle návrhu vyhlásí předseda Senátu. "Důvodem je, že Senát je ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Senát je tak více stabilizujícím činitelem," vysvětlují zákonodárci.Náklady na přímou volbu by se měly pohybovat mezi půlmiliardou korun v případě, že by byla hlava státu zvolená už v prvním kole, a 750 miliony korun v případě konání kola druhého. K částce se navíc mají přičíst náklady spojené s možností korespondenčního hlasování.Změna ústavy by podle návrhu měla nabýt účinnosti, až na jednu výjimku, od 1. září 2012. "Je zjevné, že ta část, která upravuje odpovědnost prezidenta, by se měla týkat ale až nově zvoleného prezidenta," zmínil Pospíšil a dodal: "Vláda doplnila nové ustanovení, které říká, že ta část, která se týká odpovědnosti prezidenta, bude účinná až od 7. března 2013." Právě ten den končí mandát stávající hlavy státu, Václava Klause.Politici se snažili změnit Ústavu ČR a umožnit přímou volbu prezidenta opakovaně, dosud se ale na společném postupu nikdy nedokázali domluvit.