Poslanci projednají zavedení přímé volby prezidenta

Přímou volbu prezidenta projednávali ve druhém čtení poslanci již ve středu, jednání však přerušili, aby si opozice s koalicí našla čas na vyjasnění změn v oblasti kompetencí hlavy státu.

Pozměňovací návrhy ve středu načetl pouze šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Šlo o tři změny, které ČSSD požaduje k vládnímu návrhu přidat již delší dobu.

Sociální demokraté konkrétně požadují, aby měl přímo volený prezident trestněprávní imunitu v rozsahu, v jakém se navrhuje pro poslance, tedy aby se týkala pouze doby, kdy vykonává svůj mandát. Jmenování členů bankovní rady ČNB by podle ČSSD nemělo být pouze v kompetenci prezidenta, měl by se na něm podílet i Senát, v druhé verzi by ho kontrasignoval předseda vlády. "Jde o jakousi protikorupční pojistku," uvedl Sobotka.

Poslední důležitou změnou je, že by prezident republiky sice mohl nadále disponovat pravomocí zastavovat trestní stíhání, tato jeho pravomoc by ale měla podléhat kontrasignaci některého člena vlády, konkrétně premiéra či ministra spravedlnosti.

Spor vede koalice se sociálními demokraty v otázce jmenování členů bankovní rady, prezident Václav Klaus se přitom v úterý vyjádřil v tom smyslu, že si vždy sám myslel, 'že je naprostý nesmysl, aby právo volby členů bankovní rady bylo výhradně v rukou prezidenta'.

Samotná ústavní novela počítá s tím, že volba hlavy státu bude dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů mohou do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů.

Kandidáty na prezidenta republiky by mohli navrhovat Češi starší 18 let peticí s nejméně 50 tisíci podpisy, skupina nejméně 20 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů. Právo volit bude mít každý občan ČR, který dosáhl 18 let.

Možnost odvolat prezidenta by podle návrhu získal Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku".

Po projednání ústavní novely se budou poslanci věnovat pevně zařazeným bodům. Na programu mají například zákon, který by měl umožnit přepravu tkání i dalším přepravcům, nejen zdravotnickým zařízením. Pracoviště, které bude tkáně odesílat, zůstane ovšem i nadále zodpovědné za zajištění jakosti a bezpečnosti tkání a buněk při přepravě k příjemci.

Dalším bodem schůze bude také zákon, který transformuje zdravotní ústavy a krajské hygienické stanice. Podle normy by po dokončení restrukturalizace měly existovat pouze dva centrální zdravotní ústavy. Součástí novely je také záměr, že by si hygienické stanice mohly samy rušit a zřizovat svá pracoviště.

Transformaci, která bude probíhat změnou zákona o ochraně veřejného zdraví, má vláda i ve svém programovém prohlášení. Dva po reformě zbylé zdravotní ústavy budou sídlit v Praze a Ostravě. Nyní jich v České republice funguje 14, každý region má své centrální pracoviště.

Po pevně zařazených bodech se bude sněmovna pravděpodobně zabývat zákony v prvním čtení.

Na program se tak dostane možná i norma, která ruší monopolní postavení České pošty pro doručování písemností. "Cílem této úpravy je implementace směrnice a také zvýšení konkurenčního prostředí a právní jistoty na trhu poštovních služeb," uvedl premiér Petr Nečas (ODS).

Po přijetí zákona nemá být od 1. ledna roku 2013 Česká pošta už výhradním dodavatelem zásilky s písemnostmi do 50 gramů nebo s cenou do 18 korun. Směrnice odstraní i další právní a ekonomické bariéry bránící ostatním subjektům ve vstupu na poštovní trh.

Poslanci projednají v prvním čtení také vládní novelu trestního řádu. Ta kotví v českém právním řádu institut dohody o vině a trestu. Návrh umožní obviněným, aby se včas doznali a sami si určili trest.

Podle předlohy by dohodu o vině a trestu mohl s obviněným sjednat státní zástupce, a to ještě v průběhu přípravného řízení. Platnost ujednání by však byla podmíněna následným souhlasem soudce. Pokud by dohodu neschválil, věc by se vrátila zpět do fáze přípravného řízení. Obviněný by se přitom sjednáním dohody současně vzdal práva na projednání věci v hlavním líčení a tím pádem i práva napadnout rozsudek odvoláním.

Na program jednání by se také mohla dostat například novela občanského zákoníku poslanců ČSSD, která má za cíl zabránit současnému trendu obcházení zákona ze strany podnikatelů při uzavírání smluv mimo provozovnu.

Předkladatelé upozorňují, že zejména senioři jsou vystaveni klamavým a agresivním praktikám ze strany podnikatelů a nechají se přimět k podpisu dokumentu, který je zbavuje spotřebitelských práv na odstoupení od smlouvy. Předložená novela občanského zákoníku z příslušného ustanovení proto vypouští větu, která takové jednání ze strany obchodníků umožňuje.

Poslanecká sněmovna projedná v prvním čtení také návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce a Lubomíra Zaorálka (všichni ČSSD) na vydání ústavního zákona o celostátním referendu. Vládou návrh prošel se zásadními připomínkami.

Podle normy by návrh na vyhlášení referenda mohla podávat skupina nejméně 80 poslanců, 33 senátorů, vláda či přímo občané. Ti by ale museli přijít s peticí podepsanou alespoň 200 tisíci občany, zastupoval by je petiční výbor. Referendum by vyhlašoval prezident republiky.

V referendu by mohli občané rozhodovat o návrzích zákonů, zásadních politických rozhodnutích nebo o souhlasech s ratifikacemi mezinárodních smluv.

Jednání sněmovny začne v pátek tradičně v 9 hodin ráno.