Exekuce majetku půjde i bez soudu!

"Návrh předpokládá, že bude zcela zrušen institut pověření soudního exekutora k provedení exekuce prostřednictvím soudu. Podle platné právní úpravy přitom exekutor, který pověření neobdržel, nemůže provést exekuci," uvádí se v předkládací zprávě.

Takový krok by měl podle představ rezortu přinést úlevu soudcům. "Vypuštění rozhodování o nařízení exekuce by mělo přispět ke zrychlení exekučního řízení a zároveň k odbřemenění soudů od agendy, která je spíše formální a z hlediska ochrany oprávněného neefektivní. Soudy by se tak mohly soustředit na rozhodování ve věcech, jež formální povahu nemají, např. o návrzích na zastavení nebo na odklad exekuce, o nichž nerozhodl exekutor, nebo o opravných prostředcích proti rozhodnutím exekutorů. Uvolnění kapacit soudů by mohlo vést i k intenzivnějšímu výkonu dohledu nad činností exekutorů," nastiňují autoři návrhu svoji představu.

Vůbec první, co tak exekutor udělá poté, co řízení odstartuje, bude zápis do speciálního rejstříku, s jehož zřízením novela počítá a ve kterém budou evidovány všechny zahájené exekuce. Rejstřík povede ministerstvo spravedlnosti.

Se záměrem novely souhlasí také sami exekutoři, kteří však poukazují na některé její části, které by mohly v praxi zkomplikovat některá řízení. Novela například nově zavádí takzvaný předražek, tedy možnost "dlužníka" získat zpět svůj majetek ještě 14 dní po skončení řádné dražby. Tedy za předpokladu, že zájemce bude ochoten zaplatit o 25 procent vyšší cenu. Ministerstvo spravedlnosti návrh zdůvodňuje vyšší ochranou povinného, který může získat zpět svůj majetek, i vyšší výtěžností dražby. "Už ale neříká, že zmíněným postupem opět získají vyděrači své výpalné a exekuční řízení se protáhne o celé týdny," dává příklad z praxe soudní exekutor z Kladna Petr Kučera. Podle exekutorů tak zákon nezabraňuje častému problému, kdy se dražeb majetku účastní vyděrači - na skutečné zájemce o předmět dražby tlačí nabídkou, že za úplatu nebudou přihazovat a uměle tak navyšovat cenu. Další problém vidí exekutoři také v záměru novely zrušit takzvané exekutorské zápisy, které obsahují uznání dluhu ze strany dlužníka a výslovný souhlas s tím, aby v případě, že závazek podle zápisu nebude plněn, mohl být přímo podán návrh na nařízení exekuce. Exekutoři mají připomínky také k novince, kterou by měla být možnost dražit majetek i pro zájemce, kteří právě nedisponují potřebnou hotovostí. Ze strany exekutorů zaznívají připomínky, že takový postup může zásadním způsobem zpomalit postup exekuce, protože vyřízení půjček a hypoték trvá dlouhou dobu. Novela občanského soudního řádu navíc vymezí i druhy pohledávek, které bude moci vymáhat pouze soud, a ty, u kterých dostane věřitel na výběr a sám se tak bude moci rozhodnout, zda se svých peněz pokusí domoci prostřednictvím soudu či exekutora. Výlučné oprávnění rozhodovat ve věcech, které se týkají nezletilých dětí, vykázání ze společného obydlí či vyklizení bytu s bytovou náhradou, by přitom připadlo soudci. Mezi soudem a exekutorem by pak mohla volit například osamělá matka, která se domáhá pohledávky na výživném nebo příspěvku na výživu.

K uspokojení nároků věřitele by navíc v budoucnu mohly posloužit i peníze, které si dlužník spoří v rámci důchodového připojištění. Novela mimo jiné počítá s přesunem sídla Exekutorské komory České republiky. Exekutoři by se tak měli přesunout z jihomoravské metropole do Prahy.