Václava Klause čeká osudový zlom

Závěr Klausova prezidentského období zřejmě poznamenají přípravy na přímou volbu prezidenta. Očekává se, že Senát nový způsob volby potvrdí, a příští hlavu státu budou vybírat občané. Nic to nemění na tom, že prezidentem lze být zvolen jen dvakrát za sebou. Klaus je tedy tentokrát mimo hru o prezidentský úřad. Funkční období mu skončí 7. března 2013. Přímá volba by se měla konat mezi 6. lednem a 5. únorem téhož roku, vyhlášena musí být už v listopadu příštího roku. Klaus přímou volbu označil za fatální chybu a přirovnal ji k "nové velké české superstar". Otázkou ale je, jak se postaví k samotným kandidátům a zda některému z nich vyjádří podporu. Pokud by například kandidovala předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, mohl by k ní mít Klaus blíže než k jiným kandidátům. Už ve druhé polovině letošního roku se vyhrotily spory mezi prezidentem a předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, který se přímé volby bude účastnit. Klaus, který na Pražském hradě končí, už o širší přízeň politických stran nemusí usilovat, a bude se tak zřejmě k ostatním politikům vyjadřovat ještě kritičtěji než dosud. Vzhledem k odlišným postojům k evropské i domácí politice se dá očekávat, že střet mezi Klausem a Schwarzenbergem bude českou politiku provázet i v příštím roce. Svůj vztah k vládě prezident dal najevo v prosinci na setkání s tuzemskými manažery. Nečasova vláda se podle Klause kvůli vnitřním sporům ukázala jako méně výkonná a slabší, než jak od ní očekával. Prezident se stavěl za úsporné plány kabinetu, kritizoval ale jeden z jejích klíčových návrhů - důchodovou reformu. Prezident nicméně koncem roku všechny zásadní vládní reformy podepsal. Pod reformu penzí svůj podpis nepřipojil, ani ho ale nevetoval, čímž vládu uchránil od dalšího střetu s opozicí ve sněmovně. Klaus také během roku pokračoval ve svém příklonu k Věcem veřejným. I přes skandály, které VV provázely, prezident v září ocenil, že se strana stabilizuje a pochválil jejího ministra školství Josefa Dobeše i předsedu poslanců Víta Bártu. Stěžejním tématem pro Klause zřejmě i v příštím roce zůstane kritika Evropské unie. Okolnosti mu nahrávají v tom, že od ledna bude českou politiku dále zaměstnávat dluhová krize v eurozóně. Klaus do debaty o této věci ostře vstoupil už před Vánoci, když se postavil proti poskytování peněz na pomoc nejzadluženějším zemím eurozóny. Prohlásil také, že by se evropská politika ČR neměla řídit strachem z izolace. Schwarzenbergova strana naopak varovala před tím, aby se ČR vyčlenila z hlavního proudu EU. Klaus na podzim při nejrůznějších příležitostech prezentoval svůj názor, že nynější EU se ocitla ve slepé uličce a další integrace jí nic nepřináší. V knize Evropská integrace bez iluzí mimo jiné dal najevo zklamání z toho, že na české politické scéně není žádná strana, která by se na základě ideového nesouhlasu dokázala postavit projektu unifikace Evropy. O tom, že by prezident po odchodu z úřadu mohl vytvořit novou euroskeptickou, konzervativní stranu se spekulovalo především v souvislosti s jeho sbližováním s konzervativní iniciativou D.O.S.T. Klaus se několikrát zastal jejího předsedy Ladislava Bátory v době politických sporů o jeho působení na ministerstvu školství. O tom, že prezident uvažuje o vzniku nové politické strany, ale hovořili spíše lidé kolem D.O.S.T. než Klaus sám. Klausův posun ke konzervativním postojům pozorovatelé viděli také v jeho sbližování s katolickou církví. Při svatováclavské pouti prezident hájil tradiční hodnoty a kritizoval "oportunistický modernismus". Vyzval rovněž církev, aby více a hlasitěji uplatňovala svou autoritu v celospolečenské debatě. Klaus letos ztratil svého hlavního polistopadového názorového oponenta Václava Havla. Klausův úřad byl v závěru roku hlavním organizátorem Havlova státního pohřbu. Klaus při této příležitosti ocenil Havlovy myšlenky a jeho přínos pro návrat demokracie po listopadu 1989.