Další škrty! Tripartita posoudí protikrizová opatření a rozpočet

Praha - Vláda projedná návrh protikrizových opatření a úprav v letošním státním rozpočtu se zaměstnavateli a odbory na plenárním zasedání tripartity, které proběhne 23. února. Ve čtvrtek se na tom dohodlo předsednictvo tripartity, zjistila od jeho účastníků agentura Mediafax.

Deník Shopaholičky

"Máme dneska dohodnuto, že 23. února by měla být jak řádná, tak v odpoledních hodinách i mimořádná tripartita, která se bude tímto zabývat," prohlásil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil. Do té doby chtějí odbory i zaměstnavatelé vědět, jaké změny vláda chystá. "Samozřejmě budeme bedlivě zjišťovat, jestli to jsou opatření, která vyplývají z krize, nebo jestli ji jenom nezneužívají," zmínil šéf ČMKOS."Samozřejmě očekáváme jednání k aktuální fiskální situaci a přípravě rozpočtu. Přislíbili jsme si, že materiály dostaneme včas, abychom k tomu mohli zaujmout svá stanoviska," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Zdeněk Liška. "Chceme samozřejmě stanoviska, jak se k tomu staví Národní ekonomická rada vlády (NERV), tak i jaké budou návrhy ministra financí. Škrty určitě budou muset nastat, ale jaké, o tom budeme ještě diskutovat," připojil."Pro nás jsou zejména důležité body, které se týkají opatření vyplývajících z návrhu NERV a které se budou realizovat pro naši ekonomiku a pro podnikatele," zmínil předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner.V otázce předdůchodů zaměstnavatelé chtějí, aby byla novinka omezená jen na některá zaměstnání. "Tvrdíme od samého počátku, že to nemůže být plošně, ale musí to být omezené zejména na rizikové profese. Nese to s sebou totiž nemalé výdaje prostředků. A to si v současné době nemůžeme dovolit," uvedl Liška."Myslím si, že by to mělo být dostatečně široké, aby si každý občan, pokud se svobodně rozhodne, mohl tohoto předdůchodu případně užít," oponoval předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek. "Já se divím zaměstnavatelům, že to vůbec kritizují, protože zaměstnat dneska člověka po 50 letech je nepředstavitelný problém. Určitým způsobem to tak bude řešit situaci zaměstnanců, kteří jsou v této věkové kategorii," dodal.Možnost spoření na předdůchody by měla začít od roku 2013. Oproti klasickým penzím by se lidem při nástupu do předdůchodů nekrátila penze, přesto by člověk ze zaměstnání mohl odejít až pět let před dovršením důchodového věku. Lidé by měli získat minimálně 30 procent průměrné měsíční mzdy. Příspěvek na předdůchody by si přitom zaměstnavatelé mohli započítat jako nákladovou položku.Podle Zavadila by premiér Petr Nečas (ODS) a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) měli v době krize upustit od záměru vyvádět finanční prostředky z důchodových účtů do kapitálových fondů, tedy od startu důchodové reformy. "Ušetřili by tím 20 až 30 miliard korun," vypočetl šéf ČMKOS. "Nemyslím si, že je správné nadále zvyšovat DPH až na úroveň 20 procent. To je věc, která se dotkne peněženek všech občanů a bude to špatně. Pak se může stát, že v této zemi skutečně nebude klid," varoval před dalším zvyšováním daní.Předseda ČMKOS prohlásil, že odbory mají vlastní protikrizové návrhy, které přinesou na únorové jednání. "Když najdeme shodu, bude to dobře. Když ne, tak uvidíme," řekl Mediafaxu Zavadil. Zmínku o plánech na stávku ale odmítl. "Neřekl jsem stávky. Myslím, že na stávky to není, to už je pak na defenestrace. Tečka," uzavřel.Jednání tripartity se 23. února má věnovat také dopadům zdravotnické reformy nebo možnosti zavedení kurzarbeitu.

Deník Shopaholičky

Související

Josef Středula

Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod

Odboráři předčasně opustili pondělní jednání tripartity, informovala ČT s odkazem na předsedu ČMKOS Josefa Středulu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů řešili například aktuální situaci v zemědělství, ukotvení duálního systému vzdělávání do školského systému či vytvoření seznamu zemí, jejichž občané nebudou potřebovat k práci v Česku zvláštní povolení.

Více souvisejících

tripartita krize

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy