Jan Palach? Čin sebezmrzačení nepatří do západní civilizace, soudí Josef Mašín

Mašín vyjádřil podiv nad tím, jak silně si Češi připomínají Palachovu tragickou smrt. "Nepovažuji za zodpovědné a za dobrý příklad mládeži oslavovat čin sebezmrzačení, sebeupálení z jakýchkoli důvodů," uvedl Mašín.

Student Jan Palach se upálil na protest proti sovětské okupaci i začínající normalizaci v lednu roku 1969. Od jeho smrti právě uplynulo 43 let, česká veřejnost si ji připomíná a pražská radnice uvažuje dokonce o výstavbě pomníku.

Podle Mašínova názoru byl Palach labilní mladý muž, který trpěl depresí. Jeho čin nic smysluplného nepřinesl a ani pro odboj proti okupantům nebo domácím kolaborantům neměl žádný význam.

"Představme si vojenské jednotky nebo odbojové skupiny, které jdou do boje vyzbrojeny plechovkami s benzinem nebo s úkolem se při střetnutí s nepřítelem zmrzačit nebo spáchat sebevraždu. Myslím, že Hitler i Stalin by takové protivníky s radostí přivítali," řekl Mašín. A odkazuje na amerického generála Pattona, který zastával stanovisko, že položení života za svou vlast bez patřičné protiváhy – tedy dopadu na nepřítele – není účelem boje.

Zatímco Palachův čin považuje veřejnost za hrdinský, na odboj skupiny bratří Mašínových, kdy zemřelo několik lidí, se naopak dívá rozpolceně.

"Myslím, že pan Mašín příliš zdůrazňuje svůj vojenský pohled. Ale existuje řada situací, v nichž přímé násilí nic nezmůže a je třeba nejdříve změnit vědomí lidí. Někdy i tím, co udělal Jan Palach," řekl MF Dnes historik Jakub Jareš, který se Palachovu osudu dlouhodobě věnuje.

Navíc upozorňuje, že Palach podle dostupných informací depresemi netrpěl. "V květnu 1969 vznikl znalecký posudek pro potřeby policie, podle něhož nebyl depresivní ani labilní," říká Jareš.