Sněmovna projedná změnu česko-rakouských hranic

Výměna území je zdůvodněná především protipovodňovými opatřeními a na české straně se týká katastrálních území Poštorná, Břeclav a Lanžhot. Příslušné stavební a vodohospodářské práce proběhly přitom už v 90. letech minulého století.Státní hranice mezi Českou republikou a sousedním Rakouskem se naposledy upravovaly před deseti lety. Byly to většinou změny týkající se technického rázu a souvisely s rozdělením Československa.Nové územní vymezení se dotkne plochy o celkové výměře 240 713 metrů čtverečních a území jsou vzájemně vyrovnaná, takže ani jeden ze států nebude nijak tratit. Podle autorů jsou změny důsledkem vodohospodářských opatření, výstavby a údržby komunikací, obslužnosti staveb a podobně."Změna průběhu státních hranic bude znamenat výměnu takzvaných oddělených ploch území s tím, že si smluvní státy vymění dotčené lokality jak ve smyslu územní suverenity, tak i z hlediska vlastnictví," stojí v důvodové zprávě, kterou vláda schválila už při projednávání mezistátní smlouvy na stejné téma."Náklady spojené s novým vyznačením průběhu státních hranic budou hrazené z rozpočtových prostředků Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a ministerstva vnitra," uvedl materiál.Úpravu stávající smlouvy mezi Českem a Rakouskem si vyžádala stálá česko-rakouská hraniční komise a návrh smlouvy předložila rakouská strana. Nečasova vláda ji schválila 5. října loňského roku.Hraniční úpravu musí ale posvětit ústavní zákon odsouhlasený českým parlamentem a prezidentem. Vládní koalice se na jeho podpoře bude muset shodnout s opozicí, ve sněmovně nemá potřebnou 120člennou ústavní většinu.