Poslanci schválili změnu zadávání veřejných zakázek i zákon o podporovaných zdrojích energie

Novela zákona o veřejných zakázkách sněmovnou už dříve prošla, s připomínkami ji ale dolní komoře vrátil Senát a poslanci se tak k normě museli vrátit. Nakonec se přiklonili k původnímu znění a Senát přehlasovali. V normě tak zůstává například rušení 'losovaček'. Podle vlády by se tak již neměly nikdy opakovat podobné excesy, jako byla nechvalně známá 'karlovarská losovačka'.V zákoně je také nařízen panel expertů na velké zakázky, který bude velké zakázky hodnotit z hlediska férovosti a objektivnosti. Zákon také počítá se snížením limitu pro povinné vypsání veřejných zakázek na hranici jeden milion korun. Dodavatel bude muset navíc dát zadavateli seznam subdodavatelů, kteří dostali za subdodávky nejméně 10 procent z celkové ceny zakázky. U významných veřejných zakázek (nad 300 milionů korun) zpřísnili poslanci tuto hranici na pět procent.Na stůl se poslancům ze Senátu vrátil také zákon o podporovaných zdrojích energie. Ten sjednocuje podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a poslanci se nakonec přiklonili k senátnímu znění, které obsahovalo rozsáhlý soubor pozměňovacích návrhů."Komplexní pozměňovací návrh přináší jasnou podporu tepla tak, aby byla schválitelná i v Bruselu a také vyjasnění přesně podpory biometanu. To znamená naprosté upřesnění podmínek tak, aby byly korektní a aby nemohlo dojít k dvojité dotaci," vypočetl změny senátor Jiří Bis (ČSSD) už na jednání senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu před projednáváním normy v horní komoře parlamentu. Ve vládní podobě návrh zákona o podporovaných zdrojích energie s podporou biometanu vůbec nepočítal. Novinku prosadila sněmovna, a to ve výši až 4000 korun za MWh. Senátoři naproti tomu navrhovali, aby se výše podpory stanovila na 1700 korun, tuto výši také v úterý potvrdila sněmovna.První jednací den 33. schůze sněmovny poslanci schválili také tři normy, které by mohly změnit podobu silničního provozu v Česku. První z nich počítá s tím, že majitelé firem autobusové a nákladní dopravy s vozidly nad 3,5 tuny budou v budoucnu prokazovat svoji odbornou způsobilost testy."Jedná se o provedení nezbytných změn zákona o silniční dopravě ve vtahu k nařízením Evropské unie," okomentoval normu ministr dopravy Pavel Dobeš (VV). Podnikatele by podle normy čekala písemná zkouška v češtině, která by se skládala z testu a případové studie. Otázky a vzorová řešení případových studií si budou moci natrénovat ze zadání, která ministerstvo dopravy zveřejní ve svém věstníku.Druhá změna, úprava zákona o pozemních komunikacích, má potom omezit reklamu podél silnic v Česku. "Tato norma má dvě části, první implementační, která zapracovává evropské právo, a druhá, která sleduje vnitrostátní cíle," řekl ministr dopravy Pavel Dobeš. Implementační část reguluje podmínky elektronického mýtného, ta přidaná vnitrostátní potom zpřísňuje a upřesňuje pravidla pro zřízení reklamních zařízení podél silnic. I tato norma putuje do třetího čtení. Reklama by podle zákona mohla být pouze na provozovny, které jsou ve městech vzdálené do 50 metrů od poutače, nebo do 200 metrů mimo souvisle zastavěné území.Tato pravidla by měla platit pro reklamu, kterou může řidič z auta vidět. Pro billboardy, které sice vidět nejsou, ale můžou stejně ohrozit životy cestujících při nehodě, bude platit také povolovací režim, pokud budou stát do 100 m od dálnice, do 50 m od silnice I. třídy nebo do 15 m od kraje silnice II. třídy.Třetí změna potom světí používání přívěsných vozíků pro děti za kola na silnicích. Zákon v současné podobě totiž umožňuje nákup vozíků, ale jejich používání legální není. I tato norma putuje do závěrečného čtení.Druhým čtením po diskusi prošel také zákon o mediaci, který by umožnil vyřešit konflikt bez dlouhých čekacích lhůt a finančních nákladů spojených se soudními spory. Cílem předkládaného zákona je především zakotvit v právním řádu možnost alternativního řešení sporů metodou mimosoudního řešení konfliktů. Mediací se může podle předlohy řešit kterýkoliv konflikt, u něhož není vyloučený smír nebo dohoda. "Soudní systém by měl svým občanům umožnit, aby dosáhli konsenzu a nalezli nějaký výsledek. Z pohledu státu je navíc toto řešení méně nákladné," uvedl v úterý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), jehož rezort novelu připravil. Pospíšil si od návrhu slibuje i snížení zátěže soudů.Poslanci v úterý do třetího čtení propustili také novelu zákona o pedagogických pracovnících, která žádá sjednocení odměňování přesčasů učitelů na všech školách, větší využitelnost pedagogů mezi jednotlivými stupni, ale i změnu v oblasti získávání akreditací. Novela přináší především změny v získávání odborné kvalifikace. Předloha by měla přinést větší prostupnost mezi některými kategoriemi pedagogických pracovníků, a to proto, aby například učitel s aprobací pro druhý stupeň mohl učit na prvním stupni. K normě se vedla dlouhá diskuse ve školském výboru, který zpracoval rozsáhlý pozměňovací návrh. Je tedy otázkou, v jaké podobě norma nakonec sněmovnou projde.Do třetího čtení se podívá také novela, která počítá s tím, že by lidé místo současných 250 korun platili obcím za svoz odpadu až 750 korun za rok. "Nelíbí se nám, že obce nemohou vybírat poplatek od všech občanů produkujících odpad. Současný zákon neumožňuje vybírat odpad od cizinců, pobývajících v obci dlouhodobě," zkritizoval už v prvním předkladatel Jan Husák (TOP 09) současný stav. Návrh proto obsahuje změnu, díky které by obce mohly vybírat poplatky také od cizinců, kteří v Česku žijí, a to na základě povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Současná norma totiž toto neumožňuje.