Sněmovna projedná zákon ulevující živnostníkům a vlastní omezení imunity

Novela živnostenského zákona by měla ukončit povinnost podnikatelů označovat své provozovny identifikačním číslem. Předloha obsahuje také změny v pokračování živnosti po úmrtí podnikatele a řadu dalších úprav.

Živnostníkům by měla do roku 2012 ubýt čtvrtina "papírování". Návrh umožní podnikatelům oznamovat změny údajů, které hlásí správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu, úřadu práce a zdravotní pojišťovně prostřednictvím centrálního registračního místa. Něco takového by nově mohli dělat živnostníci i za situace, že neplní oznamovací povinnost vůči živnostenskému úřadu. Podle novely má skončit povinné hlášení změny adresy místa podnikání v případě, že se podnikatel na stejné místo i stěhuje.

Poslanci se budou věnovat také návrhu zákona o ochraně ovzduší, který stanovuje emisní limity a technické požadavky na provoz zdrojů znečišťování ovzduší. Snížit by měl také administrativní zátěž.

Norma zavádí také kompenzační opatření, která by na jednu stranu měla přispět ke snižování znečištění ovzduší, zároveň ale nebrání rozvoji regionů, které jsou závislé na průmyslu.

Zákon cílí obecně na všechny znečišťovatele ovzduší. Kromě průmyslu míří také proti neméně významným znečišťovatelům, jako jsou doprava, ale i domácnosti.

V prvním čtení poslanci projednají také stavební zákon. Ten má například usnadnit budování doplňkových staveb u rodinných domů nebo zpřesnit pozici veřejnosti ve stavebním řízení. Norma ministerstva pro místní rozvoj (MMR) mění i pravidla pro autorizované inspektory.

Zákon má podle představ MMR zjednodušit život stavebníkům. Cílem předlohy je urychlit, zjednodušit a zlevnit přípravu a povolování jednotlivých staveb. Výčet staveb, které nebudou vyžadovat územní rozhodnutí ani územní souhlas, se má s novelou rozšířit například o skleníky do 40 metrů čtverečních zastavěné plochy a pětimetrové výšky. Totéž bude platit pro jednopodlažní nadzemní stavby o zastavěné ploše do 25 metrů čtverečních a pěti metrů výšky nebo pro bazény do 40 metrů čtverečních na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Sněmovna se bude věnovat také předloze, která určuje podmínky předkládání návrhů právních aktů Evropské komisi. Od 1. dubna se totiž můžou občané Evropské unie obracet na Evropskou komisi s vlastními návrhy právních aktů.

"Evropská občanská iniciativa umožňuje jednomu milionu občanů z nejméně jedné čtvrtiny členských států Evropské unie vyzvat Evropskou komisi, aby předložila návrhy legislativních aktů v oblastech, v nichž jí to umožňují její pravomoci," vysvětluje dokument princip nového unijního občanského práva. Díky nařízení se má zvýšit možnost občanů podílet se na demokratickém fungování unie.

Na programu schůze mají poslanci také novelu zákona o archivnictví, která má zanést jasný systém a pravidla v archivování dokumentů v digitální podobě.

Dalším bodem schůze je také kontrolní řád. Ten má přinést sjednocení, zpřehlednění a zjednodušení kontrolních procesů vykonávaných v rámci veřejné správy. Návrh zákona připravilo ministerstvo vnitra a kontroloři by se jím měli řídit od 1. ledna 2015.

"V současné době je kontrola ve veřejné správě mnohdy zahrnuta do činností označovaných jako inspekce, dozor, vrchní dozor, státní kontrola, dohled, přezkum apod., upravena více než 200 právními předpisy, které řeší především hmotněprávní otázky, nicméně i přesto více než 60 právních předpisů upravuje také kontrolní proces, který je však z hlediska svých obecných institutů obdobný či dokonce totožný," píše ministerstvo o novince v důvodové zprávě.

Na program jednání by se poslancům měla dostat také ústavní novela, kterou připravilo vedení sněmovny společně s předsedy všech poslaneckých klubů. Podle ní by už do konce života neměli být před trestním stíháním chráněni poslanci, senátoři ani ústavní soudci.

Cílem novely není úplné zrušení poslanecké imunity, ale její omezení. V ústavě se tak mění pouhé dvě věty, jedna se týká poslanců a senátorů, druhá ústavních soudců.

"Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno," stanovuje základní zákon v článku 27. Nově by jeho druhá polovina měla znít: "Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno." Obdobná změna je přichystaná pro článek 86, ve kterém Senát rozhoduje o stíhání ústavních soudců. I to by mělo být nově možné po konci jejich mandátu.

Jinými slovy bude nadále existovat možnost rozhodnout o nevydání člena parlamentu, toto rozhodnutí však bude platit pouze po dobu trvání jeho mandátu.

Pokud budou poslanci projednávat ve středu zákony rychle, na pořad schůze se dostane rovněž vládní návrh o zásluhách Václava Havla. "Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení," stojí pouze v zákoně.

Smyslem ustanovení je ocenit mimořádné zásluhy bývalého prezidenta Václava Havla o svobodu a demokracii. Tyto zásluhy se přitom podle předkladatelů neváží pouze na období, kdy Václav Havel vykonával funkci prezidenta státu, ale i do období, kdy byl za své morální postoje opakovaně perzekuovaný komunistickým režimem. Zásluhy svým významem navíc prý překračují hranice České republiky i bývalého Československa.

Předkladatelé navrhují, aby zákon nabyl účinnosti dnem svého vyhlášení.