Sněmovna projednala ústavní zákon o změně česko-rakouských hranic

"Cílem smlouvy je zohlednění změn v souvislosti s protipovodňovými opatřeními," vysvětlil ministr vnitra Jan Kubice (nez.).

"Ústavní zákon je nezbytný pro to, aby mohla být realizována smlouva o změně státních hranic. Já návrh zákona považuji za technický a nekonfliktní," uvedl zpravodaj pro prvé čtení Jan Hamáček (ČSSD). Připomněl, že důvody k předložení návrhu jsou vodospodářské.

Výměna území je zdůvodněná především protipovodňovými opatřeními a na české straně se týká katastrálních území Poštorná, Břeclav a Lanžhot. Příslušné stavební a vodohospodářské práce proběhly přitom už v 90. letech minulého století.

Státní hranice mezi Českou republikou a sousedním Rakouskem se naposledy upravovaly před deseti lety. Byly to většinou změny týkající se technického rázu a souvisely s rozdělením Československa.

Nové územní vymezení se dotkne plochy o celkové výměře 240 713 metrů čtverečních a území jsou vzájemně vyrovnaná, takže ani jeden ze států nebude nijak tratit. Podle autorů jsou změny důsledkem vodohospodářských opatření, výstavby a údržby komunikací, obslužnosti staveb a podobně.

"Změna průběhu státních hranic bude znamenat výměnu takzvaných oddělených ploch území s tím, že si smluvní státy vymění dotčené lokality jak ve smyslu územní suverenity, tak i z hlediska vlastnictví," stojí v důvodové zprávě, kterou vláda schválila už při projednávání mezistátní smlouvy na stejné téma.

"Náklady spojené s novým vyznačením průběhu státních hranic budou hrazené z rozpočtových prostředků Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a ministerstva vnitra," uvádí materiál.

Úpravu stávající smlouvy mezi Českem a Rakouskem si vyžádala stálá česko-rakouská hraniční komise a návrh smlouvy předložila rakouská strana. Nečasova vláda ji schválila 5. října loňského roku.Sněmovna přikázala materiál projednat zahraničnímu výboru.