Sněmovna začala projednávat zákon o církevních restitucích

"Po roce 1989 jsme se vydali na cestu k demokracii a právnímu státu. Věděli jsme, že to nebude otázka krátkého okamžiku, ale že některé zátěže poneseme tak dlouho, to netušil asi nikdo," řekla v úvodu svého vůbec prvního vystoupení ve sněmovně Hanáková.

Připomněla, že už v roce 1991 tehdejší Federální shromáždění přijalo zákon o půdě, ve kterém se zavázalo, že vypořádá historický majetek církví. "V roce 1992 byl už takový zákon navržen, ale pro odpor slovenských zákonodárců nakonec nebyl přijat. I když se většina vlád k vypořádání hlásila, příslib dosud není naplněn," připomněla ministryně s tím, že projednávaná novela proto nabízí příležitost, jak se s tímto "restem" po dlouhé době vyrovnat.

"Předkládaný návrh je výsledkem dlouhé práce a vychází z kompromisu. Naturálně vydaná část majetku bude ta, kterou nyní vlastní stát (a hospodaří s ním Pozemkový fond ČR a Lesy ČR), za majetek, který nyní vlastní obce a soukromé osoby, budou vyplaceny finanční náhrady," vysvětlila klíčovou část zákona Hanáková. Dodala, že přesun majetku není extrémně výrazný, církve mají například nárok na šest procent všech lesů a podle ministryně existuje možnost, že církve nebudou nárokovat vydání všeho, co zákon umožňuje. Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz.

První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se částka bude každoročně snižovat o pět procent.Zákon budí rozporuplné reakce, opoziční strany předem hlásaly, že návrh nepodpoří. Do diskuze v prvním čtení, ve kterém se zákon nyní projednává, se přihlásilo zhruba dvacet poslanců.