Sněmovna dnes o církevních restitucích nerozhodla

Po zhruba deseti řádně přihlášených předřečnících stanul za řečnickým pultem František Bublan (ČSSD). Jeho příspěvek do diskuse o dlouho připravovaném zákonu byl ale posledním, který si poslanci vyslechli. Předsedající Vlasta Parkanová (TOP 09) totiž ve 14 hodin páteční jednání ukončila. K projednávání zákona se tak poslanci vrátí pravděpodobně příští týden v úterý, kdy by mohlo dojít i na hlasování. Jako první vystoupila před poslanci v pátek ráno ministryně kultury Alena Hanáková (za TOP 09), právě její rezort normu připravil. Ministryně zdůraznila některé historické okolnosti vzniku zákona a připomněla význam jeho přijetí. "Po roce 1989 jsme se vydali na cestu k demokracii a právnímu státu. Věděli jsme, že to nebude otázka krátkého okamžiku, ale že některé zátěže poneseme tak dlouho, to netušil asi nikdo," řekla v úvodu svého vůbec prvního vystoupení ve sněmovně Hanáková. Dodala také, že už v roce 1991 tehdejší Federální shromáždění přijalo zákon o půdě, v němž se zavázalo, že vypořádá historický majetek církví. V roce 1992 byl už takový zákon navržený, ale pro odpor slovenských zákonodárců nakonec nebyl přijat. Právě proto je podle ní na čase, aby sněmovna reagovala jak na tehdejší příslib, tak na nález ústavního soudu a majetek církvím navrátila.Zákon ale dlouhodobě budí rozporuplné reakce a opoziční strany už před pátečním jednáním sněmovny hlásaly, že návrh nepodpoří.To na plénu připomněl jak šéf opozičních sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, který zdůraznil, že jeho strana odmítá další zvyšování mandatorních výdajů státu. Zároveň připomněl některé průzkumy veřejného mínění, podle nichž s navrácením majetku církvím nesouhlasí přes 70 procent lidí.

Dlouhý proslov měl také známý sněmovní řečník David Rath, který za pultem mluvil zhruba 45 minut. Tomu vadilo, že velká část majetku připadne jen jedné, tedy katolické církvi. "A ne věřícím, ale řekněme jakémusi církevnímu managementu," zlobil se Rath. Varoval také před tím, že by se nemuselo jednat o poslední nároky, které si církve na majetek kladou. "V devadesátých letech církve zrestituovaly objekty nutné pro jejich činnost a říkaly, že jim to stačí. Teď chtějí víc a kde je záruka, že se to nebude opakovat," ptal se středočeský hejtman, přičemž rozhodnutí vlády navrátit církevním organizacím 135 miliard označil za nemorální, neetické a neekonomické.Poslanec Miroslav Grebeníček potom vyzval, aby stát vrátil církvím kostely – s výjimkou katedrály sv. Víta – a pozemky převedl na obce. "Státní rozpočet tak bude posílen o 80 miliard korun. A církve prokážou solidaritu s obyvateli České republiky, sužovanými dluhem 200 miliard korun," prohlásil. Apeloval na poslance Věcí veřejných, aby svůj postoj v hlasování o církevních restitucích přehodnotili. "Jen idiot nemění své názory," prohlásil a dodal, že Poslanecká sněmovna by měla přijímat zákony, které jsou v souladu s obecnou vůlí.Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) podotkla, že tato norma bude budit vášně ve sněmovně po celou dobu, co se bude projednávat. Připomněla, že to komunisté jsou zodpovědní za to, že se církvím majetek odebral, a také za to, že mnoho církevních hodnostářů skončilo ve vězení, kde i zemřeli. Na její kritiku však reagoval poslanec Miroslav Opálka (KSČM). "Genocida původního obyvatelstva leží na zodpovědnosti kříže. Bavíte se o majetku římskokatolické církve, ale ten majetek patřil před Bílou horou protestantům," namítl u řečnického pultu. Slova Němcové pak rozzlobila i Grebeníčka. "Nepodsouvejte mi něco, na čem jsem se nikdy nepodílel," zakřičel na poslance napravo. Poté už bylo jednání sněmovny spíše klidné, opozice přesto až do odpoledních 14 hodin koaliční návrh dále ostře kritizovala.Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se částka bude každoročně snižovat o pět procent.