Důchodovou reformu musíme odložit o tři roky, říká ČSSD

Zavedení takzvaného druhého pilíře důchodové reformy v praxi znamená, že lidé si budou moci převádět na individuální účet u soukromých penzijních společností tři procentní body z 28 procent hrubé mzdy, které jinak odvádějí státu na sociální pojištění. Podmínkou je, že si k tomu přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

Účast v druhém důchodovém pilíři má být ze zákona dobrovolná. Pokud se ale pro ni člověk jednou rozhodne, nebude ji možné zrušit.

Zákon o důchodovém spoření počítá s tím, že možnost vyvádění peněz z průběžného státního systému do komerčních fondů začne od 1. ledna 2013.

Právě termín startu druhého pilíře je ale podle skupiny poslanců ČSSD pod vedení šéfa strany Bohuslava Sobotky nutné odložit.

Podle sociální demokracie je klíčové, aby pravidelné důchodové příjmy penzistů, mezi nimiž hrají hlavní roli doživotně poskytované starobní důchody, neklesly pod úroveň, která umožňuje prožít důstojný život ve stáří.

Vláda by se proto měla vyhnout krokům, které ve svém důsledku povedou v krátkodobém a střednědobém výhledu k růstu státního dluhu a jeho řešení cestou dalšího zvyšování daně z přidané hodnoty, rychlejšího zvyšování důchodového věku, dalšího zhoršení podmínek pro přiznávání starobních a invalidních důchodů, případně k snižování výše přiznávaných a možná i vyplácených důchodů či omezení jejich valorizace.

ČSSD je toho názoru, že zavedení dobrovolného individuálního soukromého důchodového spoření už od 1. ledna příštího roku je krokem, který v sobě všechna uvedená rizika skrývá.

"Jde o opatření, které jednostranně zaměřuje důchodovou reformu na finanční operaci spočívající ve vybudování další nákladné infrastruktury v podobě druhého soukromého spořícího pilíře, jehož fungování má být pod záminkou větší diverzifikace důchodových příjmů a rizik založeno na vyvedení části pojistného odváděného do průběžně financovaného a státem provozovaného důchodového pojištění," varují sociální demokraté.

Navržené řešení souvisí se zájmy finančních institucí, které budou na takzvaném opt-outu profitovat, tvrdí ČSSD. Výsledek ohrozí budoucí fungování státního průběžného důchodového systému, který by jinak mohl dobře fungovat i nadále.

Odklad startu druhého pilíře důchodové reformy až na 1. leden 2016 je nezbytným předpokladem pro stabilizaci veřejných rozpočtů v době ekonomické nejistoty, míní sociální demokraté. Posun navíc podle nich umožní, aby o podobě důchodové reformy rozhodli občané v parlamentních volbách v roce 2014.

Vláda se podle usnesení, které je veřejně dostupné na jejím webu, postaví k návrhu negativně."Rizika uvedená ve zdůvodnění návrhu ve vazbě na ekonomickou situaci v roce 2013 nebudou, respektive nemusí být v roce 2016 příliš odlišná a sama o sobě tedy nemohou být důvodem pro odložení účinnosti zákona," argumentuje kabinet Petra Nečase (ODS).

Celoživotní důchodové spoření je pro českou společnost se stárnoucí demografickou strukturou podle vlády velmi potřebné. "Na rozdíl od současného penzijního připojištění a od roku 2013 doplňkového penzijního spoření totiž důchodové spoření svým pojetím poskytuje větší záruku, že účastníci do důchodového věku naspoří prostředky poskytující významný příspěvek k důchodu," stojí v usnesení.

Reforma penzijního systému je přitom jedním z nejdůležitějších cílů vládního programového prohlášení, připomíná vládní web.

Možnost vyvádění peněz do soukromých fondů má být podle zákona o důchodovém spoření otevřená prvních šest měsíců pro všechny, kterým bylo už 18 let, a ještě nepobírají důchod. Poté se pro tuto cestu budou moci rozhodnout jenom lidé do 35 let věku.Výjimku budou mít zaměstnanci, kteří vstupují na trh práce poprvé. "Pokud se jedná o osoby poprvé vstupující na trh práce, kterým bude více než 35 let, mají na rozhodnutí o vstupu do důchodového spoření šest měsíců ode dne, od kdy se staly poplatníky pojistného na důchodové pojištění," vysvětlil Mediafaxu mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Penzijní společnosti budou spravovat peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Lišit se budou mírou rizika a výnosů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli.

Lidé si po dosažení důchodového věku budou moci zvolit jeden ze čtyř způsobů, jak s penězi v soukromých fondech naložit. Budou si je moci vybrat naráz nebo si nechají sumu vyplácet prostřednictvím doživotní penze. Další možností bude doživotní penze, na kterou naváže ještě tříletá penze pro pozůstalé. Poslední variantou bude výplaty renty po dobu 20 let. V případě úmrtí se naspořená částka stane předmětem dědictví.Penzijní společnosti vzniknou transformací současných penzijních fondů. Současní účastníci se převedou do transformovaných fondů.

V rámci současného penzijního připojištění se také změní výše státního příspěvku. Lidé za příspěvek minimálně 300 korun budou dostávat od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory za měsíc obdrží 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Při úspoře 1000 a více korun budou od státu dostávat 230 korun každý měsíc.

Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se tak má zvýšit až na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 korun za rok, na které ovšem stačí spořit jen 500 korun měsíčně.

Změny v důchodovém připojištění přitom ČSSD odložit nechce, tady je pro start už od roku 2013. To je ale podle vlády problém, protože obě normy jsou navzájem provázané. Bez zákona o penzijním spoření by se norma o doplňkovém penzijním spoření stala podle kabinetu prakticky neproveditelná.

I přes zamítavé stanovisko vlády se návrhem ČSSD bude zabývat Poslanecká sněmovna.