Poslanci rozhodnou o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu

Zatímco současná působnost NKÚ je základním zákonem omezená na kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, nově má úřad získat další kompetence. Mezi nimi je kontrola hospodaření s majetkem územních samosprávných celků i právnických osob veřejnoprávní povahy a u krajů a obcí také zkoumání příjmů a výdajů jejich rozpočtů z hlediska souladu se zákonem."Změna vychází z koaličního prohlášení. Působnost NKÚ tak, jak je nastavená v současné době, je ve srovnání s obdobnými institucemi ve státech Evropské unie ojedinělá. Jinde jsou ty pravomoci širší," řekl během prvního čtení za předkladatele ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).Právnická osoba veřejnoprávní povahy ta, je ta, která hospodaří s veřejnými prostředky, nebo její povahu přímo stanoví zákon. Jejich kontrola by měla být "spíše flexibilnější". Navrhovaná ústavní úprava předpokládá bližší vymezení okruhu dalších právnických osob v zákoně o NKÚ.Výsledkem předlohy na rozšíření působnosti NKÚ je ozdravení veřejných financí a dosažení vyrovnanosti veřejných rozpočtů, tvrdí předkladatelé.

Na základě současné ústavní úpravy může NKÚ provádět kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, jen v případě, kdy hospodaří se státním majetkem. Současný zákon o NKÚ v tomto ohledu ne zcela odpovídá svému vymezení v ústavě.Poslanec Stanislav Polčák z TOP 09 tvrdí, že norma umožní také kontrolu nakládání se zdroji z fondů Evropské unie. Novela ústavního zákona má i podporu opozičních poslanců, což je pro její přijetí zásadní. Změny v Ústavě ČR totiž musí být přijímány tzv. ústavní většinou. Ta je v Poslanecké sněmovně 120 a v Senátu při plném počtu senátorů 49 hlasů. Sněmovna u těchto zákonů zároveň nemůže Senát přehlasovat. "Jsem rád, že vláda našla odvahu a tuto novelu předložila. Podporu by měla najít jak tady, tak v Senátu," doplnil předseda KSČM Vojtěch Filip.Norma by přesto nemusela projít tak hladce. ODS se totiž postavila proti pozměňovacímu návrhu sněmovních výborů, aby NKÚ mohl kontrolovat také firmy ovládané státem a samosprávami. Konkrétně by kontrole podléhaly všechny veřejné instituce – například i ČEZ nebo České dráhy. Pozměňovací návrh však podle ODS prakticky nic nepřináší. Dá se tedy očekávat, že se o změně ústavy, která byla od prvního čtení již několikrát odložená, bude jednat ještě během samotné dubnové schůze sněmovny. Ministr Pospíšil předpokládal, že rozšíření kompetencí NKÚ by v základním zákoně mohlo být od 1. ledna tohoto roku. Protože však zákonodárci ještě nestihli normu přijmout, jeden z pozměňovacích návrhů účinnost stanovuje na 'první den třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení'. Společně se změnou ústavy poslanci projednají i související novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která bude ústavní změny reflektovat.

Dubnová schůze sněmovny začíná v úterý ve 14 hodin.