Začala schůze sněmovny, poslanci se hodinu dohadovali nad jejím programem

Opoziční poslanci se pokusili na program květnové schůze protlačit zprávy členů vlády o řešení problémů s čerpáním peněz z evropských fondů nebo o hospodaření ministerstva práce a sociálních věcí. Předseda KSČM Vojtěch Filip žádal premiéra Petra Nečase (ODS) o jeho informace ke stavu vyšetřování kauzy ProMoPro. Návrhy však koaliční většina smetla ze stolu.Na ně se poslancům naopak vrátil sledovaný zákon o ochraně ovzduší, na kterém ministerstvo životního prostředí pracovalo několik let. K předloze přijal Senát řadu pozměňovacích návrhů, které počítají se zachováním poplatků za znečištění i po roce 2021.Zákon se zabývá i kompenzačními opatřeními, kdy průmyslová firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. Emisní limity by se měly stanovit s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých oblastech. Předloha se také zabývá neméně významnými znečišťovateli, jako jsou doprava a domácnosti. Zákon počítá od roku 2016 s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Podle Českého statistického úřadu existuje v naší zemi 650 tisíc domácností, které topí tuhými palivy. Norma předpokládá i možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázních a obcích v chráněných územích, přičemž bude na jednotlivých samosprávách, zda budou či nebudou chtít takovou zónu aplikovat. Normu považuje ministerstvo životního prostředí za kompromisní návrh, přesto se proti němu ozývá kritika.Poslanci se budou zabývat také zákonem vráceným ze Senátu, který počítá se zvýšením poplatků za svoz odpadu. Původní poslanecký návrh počítal s tím, že by poplatek vzrostl ze současných 250 korun na 750, což by v praxi znamenalo, že by lidé mohli za rok obci za nakládání s odpadem zaplatit až 1000 korun. Zákonodárci ovšem během projednávání v Poslanecké sněmovně rozhodli, že rozhodování o výši poplatku se nechá na obcích. To se ale nelíbilo senátorům a předlohu tak vrací zpět do dolní komory s opětovným zastřešením maximální výše vybíraného poplatku. O tom, v jaké podobě bude zákon přijatý, tak rozhodnou poslanci v dalším hlasování. Položku za náklady za tříděný odpad ponechává návrh z motivačních důvodů na původní výši 250 korun za rok.Další normou, ke které připojili senátoři své pozměňovací návrhy a žádají sněmovnu o její opětovné projednání, je novela zákona o mediaci. Ta by měla umožnit rychlejší a levnější řešení rodinných nebo sousedských sporů. "Zákon přináší jasná pravidla pro mimosoudní řešení sporů. Určuje, jak má řešení probíhat, kdo ho může provádět, tedy kdo může být mediátorem, stanoví i to, jaké účinky dohoda má," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) s tím, že norma stanovuje také pravidla a podmínky pro ty, kteří se chtějí stát mediátory.Poprvé se naopak budou v květnu poslanci ve sněmovně zabývat legislativními změnami, které zpřístupní konopí pro léčbu a výzkum. Konopí by jako léčivo mohlo ulevit od chronické neztišitelné bolesti, která se vyskytuje například u pacientů s roztroušenou sklerózou, onkologicky nemocných, nádorově nemocných, pomoci by mělo i nemocným encefalitidou, neuralgií, AIDS, pacientům s atopickým ekzémem nebo glaukomem v bolestivém stadiu. Hlavní legislativní změnou bude přeřazení léčebného konopí ze Seznamu kontrolovaných látek číslo 3 do Seznamu číslo 1. To bude znamenat, že zacházení s konopím nebude vyžadovat zvláštní povolení, pacienti budou konopí dostávat na předpis.Sněmovna projedná také předlohu, podle níž by hranice preferenčních hlasů u voleb do krajských zastupitelstev klesla na úroveň pěti procent. Předkladatelé tvrdí, že současný systém neumožňuje voliči prosadit svého kandidáta, ale jen podpořit politickou stranu kandidáta. Podle současné právní úpravy je pro přednostní získání mandátu ve volbách do zastupitelstev krajů nutné získat nejméně deset procent preferenčních hlasů z celkového počtu platných hlasů. Hranice pro získání poslaneckého mandátu je stanovena na úrovni pěti procent.Ve druhém čtení se poslanci budou zabývat novelou zákona o odpovědnosti za škodu, se kterou přišlo několik zákonodárců z řad vládní koalice. Novela zákona pochází z dílny TOP 09 a Starostů, podle ní by stát musel zpětně vymáhat náhradu škody na chybujících úřednících. Podle poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka (oba STAN) a Františka Laudáta (TOP 09), kteří novelu do vlády předložili, je logické, že stát jakožto správný hospodář musí náhradu škody po svých úřednících požadovat."Je obecně známou skutečností, že stát tuto škodu až na výjimky nevymáhá, přičemž nelze přisvědčit, že se tak děje kvůli nesplnění podmínek pro její vymáhání," uvádějí poslanci v důvodové zprávě. "Je proto vhodné výslovně zpřesnit, že takový postup je striktně povinný," dodávají.Také možnost prolomení bankovního tajemství v rámci novely zákona o bankách projednají poslanci ve druhém čtení. Agenti se podle normy mají dostat k informacím o tom, kolik peněz má klient na účtech i jaké na nich probíhají transakce. Podle navrhované úpravy by banky musely tajným službám informace o finančních náležitostech svých klientů poskytovat i bez jejich souhlasu, jenom na písemnou žádost zpravodajců. Odůvodnění žádosti má být zpravidla tajné. Ani banka tak nebude mít možnost zjistit, proč se chtějí agenti zaměřit na ten který účet.Z programu schůze poslanci vyřadili zákon o vyrovnání státu s církvemi, protože jej nestihly projednat sněmovní výbory. Současná podoba majetkového vyrovnání vychází z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech. Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.