Bankovní tajemství přestane platit! Tajné služby získají přístup k údajům z bankovních účtů

Praha - Bankovní tajemství zřejmě přestane platit pro zpravodajské služby v Česku, jeho prolomení v rámci novely zákona o bankách ve středu schválili 145 hlasy poslanci v závěrečném čtení. Agenti se tak mají dostat k informacím o tom, kolik peněz má klient na účtech i jaké na nich probíhají transakce.

"Nalezení té křehké rovnováhy mezi nezbytností bojovat s terorismem a praním špinavých peněz na straně jedné a ctěním osobní svobody na straně druhé je na Poslanecké sněmovně a já budu její rozhodnutí respektovat," uvedl již během druhého čtení ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Podle navrhované úpravy by banky musely tajným službám informace o finančních náležitostech svých klientů poskytovat i bez jejich souhlasu, jenom na písemnou žádost zpravodajců. Odůvodnění žádosti má být zpravidla tajné. Ani banka tak nebude mít možnost zjistit, proč se chtějí agenti zaměřit na ten který účet."Riziko zneužití tohoto institutu bude eliminováno tím, že bude podrobeno kontrole soudní mocí, kdy podání žádosti o poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem obchodního tajemství, bude podléhat povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze," vysvětluje ministerstvo financí.Proces vydání povolení se v podstatě omezí na podání zdůvodněné žádosti zpravodajskou službou, její posouzení soudem, které bude spočívat ve vyhodnocení dokumentů dodaných zpravodajskou službou, a následné rozhodnutí. Novela navrhuje i to, aby proti rozhodnutí soudce nebylo možné podat opravný prostředek.Získávání důvěrných informací o klientech bank má být omezené na maximálně tříměsíční období, které může sahat i do budoucna. Po rozhodnutí soudce může být ale období na základě nové žádosti prodloužené, a to i opakovaně, ovšem vždy maximálně o čtvrt roku.Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohou údaje kryté bankovním tajemstvím žádat dosud jen v rámci bezpečnostního řízení – stejně jako Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nebo ministerstvo vnitra.Ministerstvo financí připomnělo, že zpravodajské služby jako státní orgány mají za úkol získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro národní bezpečnost. "Vzhledem k tomu, že činnosti, jejichž odhalování je v působnosti zpravodajských služeb, vyžadují ke své realizaci většinou značné finanční krytí, mají informace, které jsou předmětem bankovního tajemství, pro zpravodajské služby velký význam," uvedl rezort.Poslanci k normě přijali několik pozměňovacích návrhů, ty například upřesňují, v jakých situacích a pro jaký účel lze prolomit bankovní tajemství. "Těmi důvody by měly být například teroristické aktivity, financování terorismu. Bez tohoto upřesnění by mohly tajné služby lustrovat takřka kdykoliv," řekl Mediafaxu před časem poslanec Pavel Bém (nez.)V zákoně o bankách se mají změnit i pasáže, které se týkají zahraničních bank působících v České republice. Novinka by se měla dotknout především poboček finančních ústavů z jiných než členských zemí Evropské unie. Většina stávajících pravidel, která upravují založení a činnost poboček zahraničních bank ze třetích zemí v České republice, byla přijatá totiž v průběhu devadesátých let a ani po vstupu Česka do Evropské unie nedoznala změn.Jak uvedl ministr financí, v současnosti na českém bankovním trhu žádná pobočka zahraniční banky ze zemí mimo Evropskou unii nepůsobí. Přesto je podle něj žádoucí stanovit v této oblasti taková pravidla, která vytvoří rovné podmínky pro subjekty bankovního sektoru a zajistí stabilní, důvěryhodné a konkurenční bankovní prostředí.Návrh zákona má navíc odstranit některé věcné nedostatky nebo nesrovnalosti v zákoně o spořitelnách a úvěrních družstvech. Cílem je eliminovat neodůvodněné rozdíly v regulaci bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.Norma teď míří do horní komory parlamentu k posouzení senátorů.

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

Více souvisejících

banky Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 2 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 4 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 8 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy