Praha - Monika MacDonagh-Pajerová (43), která 17. listopadu 1989 svým proslovem na Albertově zahajovala demonstraci, opustila slibnou kariéru diplomatky, po založení několik ne příliš úspěšných stran se vrhla na pedagogickou a spisovatelskou dráhu. Nyní je ředitelkou občanského sdružení Ano pro Evropu.
"Já mám vlastně ten 17. listopad v hlavě jako asi nejdůležitější zážitek svého života a je fakt, že vždycky potom, když jsem tak trochu ztrácela naději nebo měla pocit, že věci nejdou tak, jak jsme si tehdy společně představovali, tak se k tomu sedmnáctému vracím," řekla Monika Pajerová při desátém výročí „sametové revoluce v roce 1999 v České televizi. "A nakonec si vždycky říkám, že to hlavní, co jsme chtěli, to se nám svým způsobem podařilo," uzavřela. Své zkušenosti z roku 1989 shrnula v knize Studenti psali revoluci.
Pajerová vystudovala češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vedla Studentské tiskové a informační středisko a během sametové revoluce byla tiskovou mluvčí Koordinačního stávkového výboru VŠ. V roce 1990 nastoupila na ministerstvo zahraničních věcí a působila jako kulturní atašé na českém velvyslanectví v Paříži. Čtyři roky působila jako administrátorka kulturního výboru rady Evropy ve Štrasburku. Poté působila rok jako vedoucí tiskového odboru a mluvčí ministerstva zahraničních věcí.
Před osmi lety si vyzkoušela moderování rozhlasového a televizního pořadu o Evropské unii - Naskočíme? a Studio Evropa. V obou případech byla i jejich autorkou. Patří mezi několik málo Čechů, kteří jsou laureáty vysokého francouzského vyznamenání Rytířka, držitelka francouzského Řádu za zásluhy.
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 1 hodinou
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 2 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 3 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 4 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 4 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 5 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 6 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 7 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 8 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
včera
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.
Zdroj: Libor Novák