Rom za souseda? Nikdy!

Výsledky výzkumu neukázaly v podstatě nic nového. To, že by nejlepším sousedem z jiné země světa byl pro většinu Čechů Slovák, je dáno blízkou geografickou polohou i společnými dějinami. Nakonec také „nátura“ Slováků není o tolik odlišná od té naší. 

Ačkoli ohledně sportovních utkáních je mezi námi značná rivalita, je tato rivalita podobná, jako můžeme sledovat u sourozenců. Když se do finále turnaje nedostaneme my, přeci jen to Slovákům přejeme víc než třeba Rusům, jako tomu bylo v posledním případě.

Méně, ale pořád hodně sympatický by pro nás byl soused z Anglie, Francie, USA, Polska či Německa. I v těchto případech hraje podstatnou roli geografická blízkost či podobný charakter jmenovaných národů. U obrazu, jaký si vytváříme o občanech daných států, hraje důležitou roli postoj médií. A v tomto případě nelze než říci: média odedávna dělají západním zemím dobrou PR. 

Lidem oproti předchozím rokům méně vadí Vietnamci a Číňani. Stále by je však chtělo za sousedy pouze kolem 45% Čechů. Špatný pohled na tyto národnosti vzešel především z toho, že jich přišlo do České republiky mnoho a kvůli své pracovitosti jsou schopni obsadit pracovní místo, či nějaké nové vytvořit. Dalším důvodem může být vysoká míra dovozu produktů ze zemí jejich původu, což v některých případech vedlo k ochromení českého průmyslu.

Hodně předsudků mají Češi vůči Afgáncům, Arabům či Čečencům. Jakoby platila věta J.R.R.Tolkiena „zlo přichází z východu.“ Negativně působícím aspektem je jiné náboženství, jiný typ politického zřízení, ve kterém mnohdy žena není plnohodnotným občanem jako muž. Pokud se o těchto národech píše, téměř vždy jde o nelibě působící fakta – vzbouření, atentáty či terorismus. Což vede k domněnce, že jsou tyto státy jen nebezpečné a nic dobrého světu nepřinášejí.

Nejhorší názor mají Češi na Romy. Kvůli tomuto zjištění se snad ani nemusel pořádat výzkum.

Mnoho lidí má s tímto etnikem špatnou zkušenost a je tedy jejich postoj pochopitelný. Jde například o ty, kteří byli okradeni či napadeni. V poslední době Českou republikou otřáslo napadení chlapce v Břeclavi, který díky romskému útoku přišel o ledvinu. V tisku se však později objevil možný motiv, že byl napaden kvůli špatné kvalitě marihuany, kterou Romům prodal. Pokud bude tento důvod k napadení potvrzen, vyvrátí tím rasový důvod napadení. 

V tomto roce byli i dva Romové zabiti. Jeden byl v Tanvaldu zastřelen důchodcem, který se bránil před napadením (i když teorie zaznívají různé). Před pár týdny pak muž zastřelil Roma kuší, protože se bál o svůj majetek (ačkoli je nenačapal přímo při činu). Reagoval by „střelec“ stejně, kdyby k jeho domu mířila skupina Čechů?

Jiní lidé nemusí mít s Romy žádnou přímou zkušenost, avšak z vyprávění druhých a postojů médií usoudí, že Romové jsou jen špatní.

Velkou „zásluhu“ na negativním vnímání tohoto etnika mají média. Už jen ten fakt, že přestože jde o článek o občanovi romského původu, i když je narozen v ČR a je tedy občanem českým, jakoby média tuo informaci ve svých článcích musela uvést. Pokud je podobný článek řekněme o „nebarevném" pachateli, nic o jeho původu psáno není, napíšou jen „občan“.  

Výzkum agebtury STEM se uskutečnil 18.-29.dubna 2012 na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších osmnácti let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Soubor byl složen z 1084 dotazovaných.