Bendl chce na národní doplňkové platby půl miliardy korun

"Podařilo se nám vyhrát jeden soudní spor, o částku 300 milionů korun, my bychom je rádi využili na top-upy," řekl Bendl na Žofínském fóru. Zbylých 200 milionů korun chce získat z rozpočtu Pozemkového fondu. V loňském roce dostali zemědělci na top-up platbách 1,3 miliardy korun, o rok dříve 3,6 miliardy korun.Každý rok provází vyplácení těchto plateb nejistota, Bendlův plán bude ještě muset odsouhlasit ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a následně parlament.Podle ministra i tak dostanou letos zemědělci na přímých platbách na plochu (SAPS) meziročně o 2,4 miliardy korun více, mohli by tedy získat necelých 19 miliard korun.U národních dotací usiluje Bendl o navýšení z rozpočtu pozemkového fondu o 530 milionů korun, z toho by 350 milionů korun mělo jít na podporu vepřového masa. Změny v rozpočtu chce prosadit do zákona o Státním pozemkovém úřadu, který v minulém týdnu schválila vláda. Protože ministerstvo tlačí čas na vyplacení top-up plateb, letos je může uhradit naposledy, chce pozměňovací návrh předložit prostřednictvím některého z koaličních poslanců.Česká republika zvítězila na konci března ve sporu s Evropskou komisí (EK) o 12,29 milionu eur, tedy zhruba 300 milionů korun, který se týkal přebytečných zásob zemědělských produktů při vstupu ČR do Evropské unie.Po vstupu Česka do unie stanovila EK, podle jejího mínění, přebytečné zásoby zemědělských produktů u všech nových členských zemí, jedinou výjimkou bylo Maďarsko. Jednotlivé položky s nadlimitními zásobami EK zveřejnila v květnu 2007, tedy tři roky od vstupu nové desítky států, mezi kterými byla i ČR. Tehdy komise zároveň určila částky, které musí státy do unijního rozpočtu zaplatit.Česko mělo mít přebytečné zásoby drůbežího masa, rýže, konzervovaných žampionů, mandarinek, ananasů a ovocných džusů. Ministerstvo zemědělství sankci splatilo během čtyř let a plnou úhradu dokončilo v roce 2010.Proti rozhodnutí EK podaly žalobu kromě ČR také Polsko, Litva a Slovensko. Česká republika ve své žalobě ze 4. července 2007 poukázala na překročení pravomocí EK, nepřiměřenost opatření, neexistenci metodiky, netransparentní postup a nedostatečné odůvodnění rozhodnutí ze strany EK.