Bezdůvodná insolvence se bude trestat až 50 tisícovou pokutou

"Chceme zavést novou možnost, aby soud mohl rychle, v řádu dnů, odmítnout takový insolvenční návrh, který bude zjevně bezdůvodný. Zjevná bezdůvodnost je v zákoně definována příklady. Výčet je pouze demonstrativní. Zákon umožňuje insolvenčnímu soudu uložit navrhovateli bezdůvodného návrhu sankci až do výše 50 tisíc korun," uvedl již dříve bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Cílem předlohy je snaha zamezit podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, které je iniciováno nepoctivými úmysly. Norma reaguje na rozmáhající se praxi podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, kteří se svým podáním snaží dotčeného soutěžícího eliminovat z dalšího konkurenčního boje.

"Cílem takto tendenčně podávaných insolvenčních návrhů je zejména poškodit jiného soutěžícího na pověsti, na důvěryhodnosti, na možnosti ucházet se o veřejné zakázky, na možnosti a podmínkách pro získání úvěru a podobně," uvedlo ministerstvo a dodalo: "Vše se děje s vědomím toho, že samotný fakt zahájení insolvenčního řízení stačí dotčený subjekt zdiskreditovat a znejistit jeho postavení především v očích smluvních partnerů a veřejnosti."

Rezort na předloze spolupracoval s představiteli Asociace insolvenčních správců, České bankovní asociace a lidmi z akademické i soukromé sféry. Na zákonu se podíleli také zástupci vrchních a krajských soudů i Nejvyššího soudu ČR.Insolvenční návrh bude podle novely zjevně bezdůvodný zejména tehdy, pokud navrhovatel doloží jeho podání pohledávkou, která je podle obsahu přihlášky "zjevně sporná". Nově mu nepomůže ani pohledávka, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřiblíží. Bezdůvodný bude také návrh podaný opětovně, u kterého navrhovatel nedoloží, že splnil povinnosti uložené předchozím rozhodnutím. A nakonec také ten, v němž navrhovatel "zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka".

V rozhodnutí, kterým insolvenční soud návrh pro jeho bezdůvodnost odmítne, může zároveň uložit navrhovateli za takové podání pořádkovou pokutu až 50 tisíc korun. Její konkrétní výši mají soudci stanovit s přihlédnutím ke všem okolnostem. Soudci budou moci předběžným opatřením omezit také některé z účinků spojených se zahájením insolvečního řízení, a to "v případě důvodů hodných zvláštního zřetele".

"Zákon má umožnit soudu uložit věřiteli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, až do rozhodnutí o insolvenčním návrhu," připojili předkladatelé. Něco takového má být možné ale jen na návrh dlužníka.

Cílem normy je rovněž zpřesnit postupy současného insolvenčního zákona, které směřují k zajištění náhrady škody. Jde o případy, ve kterých je zřejmé, že někomu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu škoda, a to vinou navrhovatele.

Pokud zákon schválí Senát a podepíše prezident, nabude účinnosti prvním dnem měsíce, který bude následovat po jeho vyhlášení. Nové znění se bude vztahovat i na insolvenční řízení, která začala před jeho účinností. Výjimku budou mít už platné právní účinky úkonů probíhajícího řízení. Ty zůstanou beze změn.