Církevní restituce koaliční poslanci schválili. I přes odpor opozice

Pro normu po mnohahodinové diskuzi zdvihlo ruku 93 koaličních poslanců, proti bylo 89 přítomných.

Poslanci k normě přijali pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, podle kterého budou muset církve a náboženské společnosti jednoznačně prokázat, že původně skutečně vlastnily majetek, který se jim má navrátit v rámci vládního návrhu.

Naopak neprošly změny opozičních poslanců. Jeroným Tejc (ČSSD) chtěl z návrhu zcela vypustit finanční náhradu, zakotvit restituční tečku na 25. února 1948, vložit do preambule jako jeden z cílů odluku státu od církví či zrušit osvobození od daně z příjmu z prvního prodeje majetku. Církevní subjekty by také podle Tejce musely prokazovat nejen to, že majetek původně vlastnily, ale i to, že ho užívaly. Neprošel ani návrh poslance KSČM Vladimíra Koníčka, ten navrhl název vládního zákona změnit na "návrh zákona o daru církvím a náboženským společnostem". Poslancům se po osmihodinové debatě málem povedla hned dvojí symbolika. Tak, jak si opozice přála, diskutovaný a často kritizovaný zákon poprvé prošel v pátek třináctého, podle pověr nešťastný den. Své body na dlouhé diskuzi mohla "nahnat“ i koalice, zákon totiž její poslanci poprvé odklepli ve 23.55, tedy doslova "za pět minut dvanáct“. Hlasování se ale muselo dvakrát opakovat a výsledný čas přijetí normy je tak sobota 14. července, dvě minuty po půlnoci.

Nejdelší čas za řečnickým pultem strávili poslanci Věcí veřejných, kteří už odpoledne avizovali, že se připravují na obstrukce. Nakonec ale ani nevyužili veškerý prostor, který jim jednací řád a omezená délka výstupů odsouhlasená na dvakrát deset minut poskytoval, nevyužili.

Na hlasování se tak dostalo krátce před jedenáctou hodinou večer a samotná procedura poslancům zabrala přes 30 minut.

Zákon se přitom v Poslanecké sněmovně řešil několik měsíců a vyjádřila se k němu valná většina poslanců. Většina z nich přitom hledala argumenty svých vystoupení v historii církví na našem území a sněmovna si tak několikrát vyslechla události kolem bitvy na Bílé hoře nebo doby husitské. Asi nejdál v historii ale zašel poslanec Michal Babák, který v pátek začal svůj výklad už v době Sámovy říše a než ho předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová přerušila, stihnul se dostat ke svatému Vojtěchovi a inkvizici.

"Církevní instituce získaly v průběhu 13. a 14 století významné vlastnictví v důsledku monopolního postavení katolické církve vynuceného placením desátkům, odpustků, plateb na pohřby, svatby a tak dále,“ nudil Babák poslance zhruba ve dvacáté minutě svého proslovu.

Potom už ale došla trpělivost předsedkyni poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové, která večer řídila schůzi. Upozornila ho, že se příliš odchyluje od projednávaného zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi a vzala mu slovo.

Po Babákovi v pátek vystoupili ještě všichni jeho straničtí kolegové, jejich vystoupení ale naplňovala spíše obstrukční záměry než snahu nalézt nové argumenty k restitucím.

Zákon o církevních restitucích se ve sněmovně projednává od začátku února, tomu ale předcházela dlouhá diskuze na vládě i náročná příprava zákona na ministerstvu kultury, které na normě pracovalo také se zástupci církví.

O vládním návrhu tedy měla sněmovna rozhodnout již v červnu, kvůli obstrukcím opozičních poslanců z ČSSD a KSČM však vedení sněmovny rozhodlo, že bod přeruší právě do červencové schůze. Sociální demokraté na oplátku slíbili, že již v červenci nebudou církevní restituce blokovat. Spoléhají na to, že normu zamítne Senát, kde mají většinu.

"Ačkoli končíme v sobotních hodinách, byl to skutečně černý pátek pro Česko," okomentoval krátce po půlnoci výsledky hlasování předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "My se nyní budeme snažit, aby tento zákon zamítnul Senát a vrátil se nám sem do Poslanecké sněmovny. Pokusíme se o to, aby návrh nezískal 101 hlasů v dolní komoře," dodal šéf sociální demokracie.

Možnosti, jak vrátit církvím zkonfiskovaný majetek, řešily už minulé vlády. Současná podoba majetkového vyrovnání vychází z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech. Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun. Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent. V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři v předloze.

Norma teď míří do Senátu, kde mají sociální demokraté většinu. Dá se proto očekávat, že poslancům návrh vrátí, ti by se mu měli věnovat opět v září.