Zvítězí konečně zdravý rozum? Opět změny ve zdravotnictví

Horní komora dala novele Aleny Gajdůškové (ČSSD), Jana Žaloudíka (ČSSD) a dalších senátorů zelenou v polovině června. Má upravit zákon o zdravotních službách platný od 1. dubna 2012. Před projednáním ve sněmovně musí k normě zaujmout stanovisko také vláda."Ukázalo se, že některá ustanovení jsou nepoužitelná v praxi a navíc komplikují situaci pacientům a lékařům," uvedla Gajdůšková.Novela, kterou senátoři podpořili jednomyslně, upravuje celkem pět oblastí zákona o zdravotních službách. "Toto je pět velmi akutních věcí a jsem rád, že i pan ministr (Leoš) Heger (TOP 09) připustil svou novelou nedostatečnost stávajícího zákona," řekl v Senátu Jan Žaloudík.Nejproblematičtějším bodem zákona je potřeba získávání souhlasu obou státních zástupců (rodičů) nezletilého pacienta, u kterého může lékařský úkon ovlivnit jeho další zdravotní stav nebo kvalitu jeho života. To je velkou byrokratickou zátěží pro lékaře, ale může to mít důsledky pro dětské pacienty. Povinný souhlas obou rodičů, který je například u rozdělených rodin problematický, může u závažnějších zdravotních zákroků komplikovat přístup dítěte k lékařské péči."Lékaři navíc nemají podle tohoto ustanovení povinnost zkoumat pravost podpisů, resp. souhlas nemusí být opatřen ověřeným podpisem. Problémy mohou nastat i v případě dětských rekreací, kdy dítě v případě zdravotních potíží doprovází k lékaři pedagog a rodiče vzhledem k vlastním dovoleným mohou být i týdny nedostupní," vysvětlili v důvodové zprávě předkladatelé.Novela tak bude vyžadovat souhlas rodiče nebo zákonného zástupce pouze u nezletilých pacientů, kteří nejsou vzhledem k věku a rozumové vyspělosti způsobilí vyjádřit vlastní souhlas. Bude-li potřeba vykonat neodkladný zákrok, na kterém bude záviset život, může při absenci zákonných zástupců rozhodnout lékař.Oblast povinného souhlasu obou rodičů upravuje i novela, za kterou stojí sám ministr Heger a která už je ve sněmovně. "Náš návrh je širší. Naše novela řeší po dohodě s Českou lékařskou komorou a se Svazem pacientů České republiky ještě další oblasti, ke kterým byla zde na plénu Senátu docela velká debata," řekla Gajdůšková.Lékaři by podle novely například nemuseli také při dlouhodobé péči každých 30 dní informovat pacienta o jeho zdravotním stavu (aniž si o to zažádá) a dokumentovat toto sdělení.Úprava zákona má navíc vyřadit ze škatulky donucovacích prostředků úchop, který je potřeba například u lidí, kteří mají problém s hybností, nebo u dětí, které potřebují zklidnit. "Mě by například zajímalo, jak by měli v noci na traumatologickém oddělení pracovat třeba s opilcem, který má rozbitou hlavu," uvedl příklad z praxe Miloš Janeček (ČSSD).Novela by měla dále stanovit, že dodatečné omezení pacienta ve volném pohybu nebo styku s okolním světem se nebude oznamovat soudu, pokud s tím pacient předem nebo do 24 hodin vyslovil souhlas nebo pokud k tomu došlo na dobu kratší než osm hodin z terapeutických důvodů nebo pro zajištění bezpečnosti pacienta.Některým senátorům se takové omezení svobody nezamlouvalo a vedli o něm širokou diskusi. "Není to omezování práv, jde o čistě procedurální otázku, co se bude hlásit soudu a co ne," vysvětlil Jiří Dienstbier (ČSSD). "Je to omezení v jejich zájmu, aby si neublížili," souhlasil i Pavel Lebeda (ČSSD).Poslední úprava v zákoně má umožnit, aby pověření členové lékařských komor v rámci plnění jejich povinností mohli bez souhlasu pacienta nahlédnout do jeho zdravotnické dokumentace.Kromě úpravy zákona senátoři odhlasovali i usnesení, které žádá Poslaneckou sněmovnu, aby tuto novelu přijala v prvním čtení a mohla tak vstoupit do praxe co nejrychleji.