Praha - Koaliční kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) ve středu již počtvrté ustál hlasování o vyslovení nedůvěry. Poslanci jednali více než sedm hodin, opozice, které vadí zejména chování ministra financí v souvislosti s kauzou letounů CASA, však podle očekávání potřebných 101 hlasů nenašla.
Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo ve středu večer 89 opozičních poslanců, proti bylo 89 zástupců koalice, nezařazený Michal Doktor a Milan Šťovíček z Věcí veřejných.
Omluveno či nepřítomno bylo 22 poslanců.
"Konstatuji, že sněmovna toto usnesení nepřijala," řekla po přepočtení hlasů předsedkyně dolní komory parlamentu Miroslava Němcová (ODS) a ukončila schůzi. "Dnes jsme absolvovali klasický parlamentní žánr, kterým je hlasování o nedůvěře. Já jsem nikdy nezpochybnil právo opozice toto hlasování vyvolat. Na druhé straně jsme dnes absolvovali spíše politické divadlo než vážně míněný krok," glosoval výsledek premiér Nečas na improvizované tiskové konferenci. "Když někdo nemá dojednanou většinu, a nemá dokonce ani vlastní poslance, tak je evidentní, že to od počátku nebyl vážně míněný politický krok. Že to bylo pouze politicko-divadelní představení, které jsme museli všichni absolvovat," doplnil Nečas. Předseda vlády zároveň ocenil koaliční poslance, kteří pro jeho kabinet hlasovali. "Pro vládu z toho jednoznačně plyne, že má pokračovat ve svém reformním programu," dodal. "Opozice mohla říci všechno, co měla na srdci. Veřejnost i sněmovna tak byly svědky jakési veřejné skupinové terapie, která nás znovu čeká až v září na dalším jednání sněmovny," zmínila vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl hodnocení agentury Moody's, která Česku potvrdila rating A1, a rekordně nízký výnos českých státních dluhopisů, který klesl na 2,5 procenta. "To prostě potvrzuje správnou politiku vlády a činí to Českou republiku díky police vlády suverénní," uvedl. Česko tak podle něj nemůže být vydírané kapitálovými trhy. "To je pro nás mnohem podstatnější než projevy některých poslanců," připojil Kalousek. Nečasův kabinet tentokrát nepodpořili poslanci Věcí veřejných Miroslav Petráň a Otto Chaloupka. Premiér tento úbytek hlasů ale na dotaz agentury Mediafax nerozvedl. Zároveň potvrdil, že tento a další rozpočty jeho vlády bude sestavovat jako ministr financí právě Kalousek. Fakticky tak podpořil jeho setrvání ve vládě. Ačkoliv s vyslovením nedůvěry vládě ČSSD ve sněmovně neuspěla, hlasování podle jejího předsedy Bohuslava Sobotky bylo nezbytné. "Jestliže jsme vyzvali opakovaně k odchodu ministra Kalouska z vlády a on nevyhověl, pak nezbylo nic jiného než hlasovat o nedůvěře celé vlády Petra Nečase," vysvětlil. Na odstoupení Kalouska z funkce sociální demokraté prý budou trvat dál. Aniž by musela strana nechávat svolávat další mimořádnou schůzi sněmovny, nedůvěru prý vláda Nečase stejně dostane – a to od občanů při krajských a senátních volbách. "Výsledek bude jednoznačnější než výsledek v Poslanecké sněmovně," slibuje si Sobotka. Jednací den neuspokojil ani místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka. "Já mohu říci, že jsem nespokojen s výsledkem jednání toho dne, nejen proto, že jsme neuspěli, ale protože ta kauza vůbec neskončila," prohlásil.
Občané České republiky podle něj nemají žádné garance, že nedojde k dalšímu ovlivňování vyšetřování politických kauz. "Jaké máme jistoty, že nebude v kauze Parkanové ovlivňováno státní zastupitelství? To, co je na celé věci nedobré, je to, že my nemáme jistoty, že budou garantovány principy právní demokracie. My budeme dále sledovat ten vývoj a můžeme se nadát toho, že stíhání Vlasty Parkanové bude odloženo," podotkl Zaorálek, aby shrnul: "Tohle je věc, která znamená, že tento konec neznamená žádný konec." Vláda čelila pokusu o vyslovení nedůvěry už 21. prosince 2010, 26. dubna 2011 a 20. března 2012. Poprvé ji podrželo 113 poslanců, 80 usilovalo o její pád a schůze trvala bezmála čtyři hodiny. Na druhý pokus se zvýšil počet odpůrců kabinetu na 84, zachování vlády chtělo 114 zákonodárců a debata s hlasováním probíhala od půl třetí až do deseti do večera. Třetí schůze o nedůvěře trvala mírně přes pět a půl hodiny, ve výsledku vládu nechtělo 85 poslanců a podrželo ji 113 zákonodárců.
Související
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák