Nečasův kabinet podpořil zavedení vyšších sankcí za opožděné platby

Základním cílem nové právní úpravy je přinést další mechanismy na zlepšení platební morálky a na ochranu malých a středních dodavatelů zboží a služeb.Návrh, který předložil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), zavádí do českého práva nové regule Evropské unie o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích."Směrnice si klade za cíl reagovat na nešvar, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplacené mnohem později, než bylo ujednáno. Taková praxe má negativní dopad na likviditu a komplikuje finanční řízení podniku. Důsledkem toho je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb. Riziko se zvyšuje v dobách hospodářské krize, kdy je financování podnikatelských subjektů mnohem obtížnější," uvedla důvodová zpráva.Na základě unijní směrnice má dojít ke zpřísnění regulačních lhůt splatnosti. Nově by tak maximální doba pro zaplacení měla být 60 dnů. "V případech, kdy je obsahem vzájemného závazku dodat zboží nebo službu za úplatu veřejnoprávní korporaci, je lhůta 60 dnů stanovena jako maximální možná lhůta splatnosti. U jiných obchodních vztahů je možné šedesátidenní splatnost překročit pouze v případě, že to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé," zmínil materiál.Návrh zároveň zvyšuje sazby úroku z prodlení. Úrok z prodlení má být nově ve výši minimálně osmi procentních bodů nad referenční sazbou Evropské centrální banky nebo národní centrální banky - v závislosti na tom, zda jsou členy eurozóny či nikoliv. Do případného vstupu České republiky do eurozóny by tak byla směrodatná referenční sazba České národní banky. Nad rámec úroku z prodlení stanoví směrnice pro členské státy povinnost umožnit věřiteli vymáhat po dlužníku též náklady na vymožení pohledávky.Návrh má také zvýšit maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb. Při obchodních transakcích by tak maximální doba trvání přejímky neměla nepřekročit 30 dnů."Mělo by však být možné, aby doba přejímky překročila 30 dnů, například v případě zvláště složitých smluv, je-li to výslovně dohodnuto ve smlouvě nebo v zadávací dokumentaci, a pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé," zmínila důvodová zpráva.Nová pravidla mají být součástí obchodního zákoníku. Dopadat tak budou pouze na závazkové vztahy regulované touto normou."Nemá význam tato pravidla vztahovat i na jiné než podnikatelské vztahy, protože důsledky opožděných plateb mají ekonomický význam především v obchodních transakcích. V ostatních závazkových vztazích se navrhuje zachovat dosavadní pravidla," dodal materiál.Podle důvodové zprávy přinese zákon do podnikatelského prostředí "spíše pozitivní dopady". Vyšší sankce spojené s opožděnými platbami mají vést k motivaci dlužníků plnit své peněžité závazky ve sjednaných lhůtách. Návrh má rovněž přinést větší možnosti obrany proti praktikám velkých dodavatelů zboží a služeb. "V konečném důsledku by tak návrh měl přinést zlepšení platební morálky v podnikatelském prostředí a zabránit některým negativním prvkům hospodářské krize," uzavřela důvodová zpráva.Návrh má po schválení parlamentem a prezidentském podpisu nabýt účinností 1. března 2013.