Praha - Diskutovaná norma o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi nebo balík daňových změn projednají na své zářijové schůzi poslanci. Sněmovna se bude zabývat zejména normami, které dolní parlamentní komoře vrátil Senát nebo prezident.
Kabinet potřebuje k přehlasování vet Senátu nejméně 101 poslanců, vládních členů sněmovny je rovná stovka. Premiér Petr Nečas (ODS) už dal najevo, že bez schválení klíčových vládních návrhů nebude jeho kabinet pokračovat.Náročné bude opětovné jednání o církevních restitucích. Zásadně s vládním návrhem nesouhlasí ČSSD, KSČM a také strana Věci veřejné. Pochyby má o návrhu také prezident Václav Klaus, který žádá po předsedech stran vládní koalice garance, že předloha neprolomí restituční hranice 25. února 1948. Vládní návrh zákona počítá s tím, že by církve od státu dostaly majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu a za ostatní majetek finanční náhradu ve výši 59 miliard korun, kterou by stát splácel 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent, až nakonec stát přestane hradit platy duchovních.Po dlouhých diskusích předloha prošla sněmovnou, horní parlamentní komora ji ale neodsouhlasila. Senátoři se obávají, že norma prolomí hranici 25. února 1948, a tvrdí, že vyčíslení majetku je předražené. Sociální demokraté, kteří mají v Senátu většinu, tvrdí, že pokud se norma přijme, začnou se hromadit stížnosti lidí, jejichž majetek byl restituován podle jiných kritérií.Dalším problémem je podle nich také počet církví, které jsou zahrnuté v zákoně. Celkem se jedná o 15 církví a náboženských společností. Opozice tvrdí, že nárok na restituce má jen zhruba polovina z nich. Současně se staví i proti garantovanému úročení náhrad podle inflace na třicet let.Dalším zákonem, který Senát odmítl, je balík daňových změn, který je podle nich neústavní a poškodil by občany. Vláda ale na návrhu trvá a ve sněmovně se tedy pokusí Senát přehlasovat. Z novely, kterou vypracovala vláda, vyplývá, že by daň z přidané hodnoty pro tři následující roky stoupla o jeden procentní bod na 15 a 21 procent a lidé z příjmu nad 100 tisíc korun by měsíčně odváděli novou sedmiprocentní daň. V souboru opatření je také omezení výdajových paušálů pro živnostníky, zrušení slevy na dani z příjmu u pracujících důchodců nebo konec stropů u odvodů na zdravotní pojištění. Balík daňových změn počítá i s omezením tzv. zelené nafty, zvýšením daně z převodu nemovitosti a srážkové daně.Ministerstvo financí jako předkladatel zákona avizovalo, že jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta bude odložená z příštího roku na rok 2016. Sedmiprocentní, takzvaný solidární příspěvek, mají lidé s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně odvádět z částky nad touto hranicí. Úprava počítá se zachováním současné výše výdajových paušálů. Zároveň s nimi ale přijdou živnostníci o možnost uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manželku nebo manžela.Tyto dva návrhy budou pravděpodobně stěžejními body zářijové schůze, koalice se ale bude schválit také další body zařazené na program. Mezi těmi jsou další zákony zamítnuté Senátem, jako je vládní novela o důchodovém pojištění. Ta počítá s tím, že valorizace důchodů se pro roky 2013 až 2015 zřejmě sníží na třetinu míry inflace a třetinu růstu reálných mezd.Úprava má pro roky 2013 až 2015 snížit valorizační formuli na třetinu míry inflace a třetinu růstu reálných mezd, v současnosti přitom valorizace zohledňuje zvýšení spotřebitelských cen stoprocentně. Senioři mají tak v příštím roce dostat měsíčně navíc jen stokorunu místo zhruba tří set korun. "V absolutních číslech se celková úspora v období let 2013 až 2015 odhaduje přibližně na 48 miliard korun. Jistě se jedná o návrh, který není populární, z rozpočtového hlediska je ale nezbytný," vysvětloval už dříve novelu ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).Senát neodsouhlasil ani zákon o důchodovém spoření a normě, která má umožnit vyvádění peněz ze státního důchodového účtu do soukromých penzijních fondů i za situace, kdy ještě nebude fungovat jedno inkasní místo (JIM). Poslanci ji tak musí projednat znovu."Nepřijetí navrhované právní úpravy by znamenalo, že jednotliví poplatníci si fakticky nemohou spořit na důchod prostřednictvím druhého pilíře důchodového systému. Navrhovaná právní úprava je tedy nezbytná, aby byl současný systém odpovídajícím způsobem revidován a byla zajištěna jeho funkčnost," zdůvodnilo návrh ministerstvo financí.Rezort Miroslava Kalouska (TOP 09) upozornil, že podle současné právní úpravy není možné vybírat a dál spravovat část pojistného na sociální zabezpečení určenou do druhého pilíře důchodového systému.Právě sem, na účty soukromých penzijních společností, dostanou zaměstnanci od začátku roku 2013 možnost vyvádět si tři procenta z odvodů na sociální pojištění. Podmínkou pro to je, aby si k částce přidali ještě další dvě procenta platu. Po dosažení důchodového věku budou sice dostávat méně peněz od státu, ale k tomu získají další peníze ze soukromých fondů a ve výsledku by měli mít na stáří víc financí. Podle platné legislativy daňová reforma odstartuje až 1. ledna 2015, původně mělo JIM a další její součásti fungovat už o dva roky dříve.Na pořad přijde také zamítnutý zákon o trestním řízení soudním a o sociálně právní ochraně dětí.Na program zářijové schůze je zařazený také "balík" zákonů, které Senát nezamítnul, ale sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Sněmovna se tak bude rozhodovat, zda schválí "svou" původní verzi, nebo zda připustí výtky horní komory. Mezi tyto normy patří například novela ministerstva práce a sociálních věcí o sociálně-právní ochraně dětí. Návrhu se v Senátu vyčítalo především to, že novela může vést ke zrušení nebo výraznému omezení ústavní péče.S připomínkami se do sněmovny vrací i norma, která má zamezit týrání zvířat. Senátoři k normě připojili pozměňovací návrh, aby majitel zaplatil výlohy úřadu za opatrování jeho týraného zvířete.Předloha kalkuluje se zvýšením požadavků na kvalifikaci osob, které pracují na jatkách a usmrcují zvířata nebo pracují s pokusnými zvířaty. Zákon nově definuje minimální požadavky na vzdělání, odbornou přípravu a upravuje i standardy školicích pracovišť.Senát přijal pozměňovací návrhy také u zákona o sociální podpoře, územním plánování, výkonu ústavní výchovy nebo insolvenčním řízení. I ty poslanci znovu projednají.Na programu budou mít poslanci rovněž hlasování o dvou zákonech vrácených prezidentem Václavem Klausem. Prezident vetoval jak zákon o přestupcích, tak zákon o energetickém štítkování. Samotný zákon je ve skutečnosti implementací evropské směrnice o snížení energetické náročnosti budov, český zákon jde ale podle prezidenta ještě dál, než vyžaduje EU.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák