Platy politiků: Podívejte se, jak by si už brzy mohli polepšit

Mezi pěticí možností je i taková, která prakticky platy politikům nezvyšuje. První varianta totiž ustanoví platovou základnu na 2,51násobku průměrné mzdy, další rostou po desetině až na trojnásobek. "Nevyhýbáme se diskuzi, aby platy soudců a jejich platová základna byly řešeny odděleně," dodal Nečas, rozdělení by mohlo být buď v samotném zákonu, platy soudců by se případně mohly přesunout do jiné legislativní normy.

Navýšení platů politiků má na návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) způsobit změna jejich společné platové základny se soudci. "Za přiměřené řešení, zejména vzhledem k současné ekonomické situaci a možnostem státního rozpočtu, se proto považuje stanovení relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši 2,7násobku," konstatovalo při předkládání návrhu jeho ministerstvo.

"Jestliže byla Ústavním soudem platová základna vypočtená jako násobek číslovky 2,5 shledána jako protiústavní a v logice pak původní platová základna vypočtená násobkem číslovky 3 jako bezpečně ústavně konformní, pak za kompromisní řešení, které by v budoucím možném testu ústavní konformity mohlo obstát, bylo zvoleno stanovení násobku číslovkou 2,7," stojí v návrhu zákona.

Hrubý poslanecký plat by tak po přepočtu vzrostl z 55 900 korun na 66 700 korun, ministerský z 106 600 korun na 127 200 korun a premiér by si polepšil o bezmála 30 tisíc korun na 179 tisíc měsíčně. Návrh odsoudila opozice, ale také odbory. "Arogance vlády se nezastaví před ničím. V této velice napjaté době škrtů a úspor, zejména sociálních výdajů, zneužívá vláda ÚS k tomu, aby si poslanci, ministři, senátoři, soudci a státní zástupci, včetně prezidenta, zase zvedli platy," prohlásil předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Pokud si vláda zvýší plat, měla by podle něj zvýšit i minimální mzdu a to nejméně na 12,5 tisíce korun.

Stínový ministr spravedlnosti a kandidát na prezidenta Jiří Dienstbier (ČSSD) dodal, že jeho straně nevadí nárůst platu u soudců. "Ty by měly být zcela v souladu s judikaturou ÚS, aby to nemusel každý rok měnit. Nemyslím si, že je vhodné v současné době zvyšovat platy poslanců a senátorů," řekl Mediafaxu Dienstbier.

Předseda opoziční NS-LEV 21 Jiří Paroubek si nebral servítky a návrh označil za stupidní. "Myslím si, že tahle vláda nejenže dělá ohromné politické chyby ve velkých věcech. Ale ona dělá chyby i ve věcech, které jsou lidem velmi pochopitelné," uvedl pro Mediafax Paroubek.

"Vláda nadále setrvává na svém názoru, že i soudci podléhají nebo by měli podléhat stejnému režimu, jako všichni ostatní občané této země. Tedy že když stát šetří, je i tato příslušná položka škrtnuta," připojil premiér. Zároveň uvedl, že podle jeho přesvědčení mohou změny platit už od ledna 2013.

Podle Nečase jsou to právě soudci, kdo brání oddělení svých platů od politiků. "Paradoxně ze svých zkušeností z jednání s představiteli soudcovského stavu mohu potvrdit, že jestli někdo zuřivě trvá na tom, aby všechny platy ústavních činitelů byly svázány do jednoho zákona, tak jsou to právě soudci," uvedl.

Názor podpořil i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se slovy: "Kdysi, v těch šťastných dobách pěti šesti procentních růstů a stomiliardových deficitů, kdy rostly platy ústavních činitelů, málokdo si dovedl představit, že to bude také jinak, dokázali si soudci prosadit, a velmi o to usilovali, aby se ocitli v zákoně o platech ústavních činitelů. Měli pocit, že je to pro ně velmi výhodné, protože platy ústavních činitelů rostly."

"Těžko si uměli představit situaci, kdy ústavní činitelé budou pokládat za svoji povinnost solidarizovat se situací v zemi a budou si ty platy také snižovat. Myslím, že nejčistší řešení je to opět rozpojit," dodal Kalousek. Podobný postoj zaujala i vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). "Navrhuji oddělení platové základny soudců a ostatních ústavních činitelů tak, aby na sobě nebyly závislé a platy politiků mohly zůstat zmrazeny. Stejnou solidaritu se zbytkem nepodnikatelského sektoru bych ale očekávala i od soudců," uvedla.

Po případném přijetí návrhu by tak v roce 2013 činily celkové dodatečné náklady na státní rozpočet až 576,7 milionu korun. Z toho na platy soudců Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, vrchních, krajských a okresních soudů by stát vydal navíc 352,1 milionů, na soudce Ústavního soudu 5,3 milionu, státním zástupcům 128,4 milionů, politikům 84 milionů a zaměstnancům Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 6,9 milionu.