Senátorům se nezamlouvala změna rozpočtových pravidel, vrátili ji do sněmovny

Rozpočtový systém bude podle návrhu soustředit údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu. Stejný systém má sloužit pro sestavení rozpočtu, střednědobého výhledu i rozpočtového provizoria.

V informačním systému se budou podle představ ministerstva financí měnit údaje na základě změny rozpočtu nebo provádět rozpočtová opatření. Stanoví se v něm i rezervace peněz a mají tu být vedené rozpočty organizačních složek státu. "V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systému s údaji vedenými jinde se považují za správné údaje vedené v rozpočtovém systému," stojí v návrhu.

Novela vypracovaná v rámci projektu státní pokladny má přinutit Pozemkový fond ČR, státní fondy a příspěvkové organizace, aby své účty převedly do České národní banky (ČNB). Některé účty, zejména ty pro příjem dotací, budou muset podle návrhu vést v ČNB územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy a Správa železniční dopravní cesty.

"Budou dva typy subjektů, subjekty povinné a dobrovolné," uvedl už dříve ministr Kalousek.

"Rád bych v této ekonomické situaci viděl, aby všechny státní peníze spravovala instituce, která se nezpronevěřila. Zatím jsou naše peníze rozkutáleny po komerčních bankách. Tento zákon soustředí prostředky státu tam, kde mají být," zastal se v Senátu podstaty návrhu Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Ministr vypočetl, že návrh nemá starosty ani rektory v jejich nakládání s penězi nějak omezit. "Pouze v rámci pružného, jednoduchého a moderního platebního styku jim jednotné inkasní místo peníze vybere a převede je na účet ČNB. A odtud si je starosta nebo rektor může v následující vteřině vybrat a převést si je na bankovní účet podle své vůle," zmínil Kalousek. Podle něj úprava umožní natáhnout vládě "přímou linku" k distribuci peněz, které dosud musí putovat z rozpočtu přes kraje nebo ministerstva.

"Děláme z ČNB v podstatě komerční banku. Otázka je, jestli je na velké množství vůbec připravená," oponoval senátor Vladimír Dryml (ČSSD). "ČNB je tu proto, aby se starala o stabilitu měny, ne aby zařizovala karty, bankomaty a inkasa," dodal Miloš Vystrčil (ODS).

Zákon upravuje také sestavování rozpočtu u kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv. Jejich povinností má být předložit návrh svých celkových příjmů a výdajů rozpočtovému výboru sněmovny tak, aby o nich mohl rozhodnout vždy do 20. června.

Navržené změny se dotýkají také střednědobého výhledu státního rozpočtu, rozpočtového provizoria, zrušení možnosti zřizovat vnitřní organizační jednotky organizačních složek státu a zavedení povinnosti organizačních složek státu vést pouze jeden příjmový a jeden výdajový účet.

S ČNB bylo ministerstvo financí ve sporu ohledně ověřování veškerých hotovostních operací, operací platebních karet a účtování cen za poskytnuté platební služby touto bankou. "Není mojí vinou, že tento stát má platební styl jako za krále Klacka. Měl jsem za to, že je nutné učinit tento platební styk efektivnějším," prohlásil už dříve Kalousek.

Úprava rozpočtových pravidel má po schválení začít účinkovat od 1. ledna 2013.