Těžký život "pana čistého" Petra Nečase v čele ODS

Praha - O víkendu bude stávající předseda ODS a premiér republiky Petr Nečas obhajovat svou pozici na volebním kongresu občanských demokratů. Jeho pozice je vratká, i když nemá protikandidáta, stranou zmítají půtky a nejednotnost, vrásky mu přidělává i šestice rebelů ve vlastních řadách.

Současný předseda ODS Petr Nečas je prozatím jediným kandidátem na tento post na nadcházejícím volebním kongresu občanských demokratů. Ten se koná o víkendu 3. a 4. listopadu v Brně. Oblastní organizace Praha-východ sice navrhla na předsedu ministra spravedlnosti Pavla Blažka a kutnohorská ODS chce v čele strany Jiřího Pospíšila, ale ani jeden se nechtějí proti Petru Nečasovi postavit a budou usilovat o místopředsednická místa. Část krajů nominovala Nečase, část nikoho. Současný předseda nebude mít jednoduchou situaci, protože čelí šestici rebelujících poslanců a celkové skepsi ve straně, která pramení z debaklu v krajských a senátních volbách. Rebelové sice naznačovali, že by mohl kandidovat někdo z jejich středu, nejspíš poslanec Tomáš Úlehla, ale nemají jasně deklarovanou podporu z regionů.

Petr Nečas je členem ODS od roku 1991, o rok později se stal předsedou oblastní rady ve Vsetíně. Ve stejném roce získal také svůj první poslanecký mandát. Začal pracovat v zahraničním výboru, kde se zaměřil především na problematiku NATO a obrany. Od roku 1993 byl vedoucím stálé delegace Meziparlamentní unie, vedl rovněž delegaci do Shromáždění Západoevropské unie. V září 1995 byl jmenován prvním náměstkem ministra obrany a v této funkci působil až do července 1996.

Nečasova kariéra se tedy vyvíjela velmi dobře, v roce 1997 však přišlo zaškobrtnutí. Odmítl nabídku stát se ministrem vnitra v Klausově vládě. Oficiálním důvodem byla rodina, spekulovalo se ale i o tom, že se zalekl vysoké funkce a odpovědnosti. On sám již tehdy řekl, že počítá s následky, které může odmítnutí postu ministra vnitra mít pro jeho kariéru.

Místopředsedou strany byl Nečas poprvé zvolen již v roce 1999, jeho mandát potvrdili delegáti i v letech 2002, 2004, 2006 a 2008. Po úspěšných volbách v roce 2006 opustil problematiku obrany a zahraniční politiky a stal se ministrem práce a sociálních věcí. Mirek Topolánek ho navíc prosadil jako vicepremiéra.

V řádných volbách, které v roce 2010 následovaly po období úřednické vlády Jana Fischera, se sněmovna zabarvila domodra a 28. června prezident Václav Klaus oficiálně jmenoval Petra Nečase premiérem. Jen pár dnů předtím se konečně vyhoupl rovněž do čela ODS.

Pro Petra Nečase hrají kromě jeho dlouhé účasti ve vedení strany další dvě věci. Jako jeden z mála předních politiků nebyl za celou svou kariéru spojen s žádnou kauzou. Nestýká se s lobbisty, je věrný manželce a nemá finanční problémy. Ovšem od chvíle, kdy se stal ministerským předsedou, je mu vytýkáno, že je slabým politikem. To vyvrcholilo letos na podzim, kdy se uvnitř ODS vzbouřila šestice poslanců a odmítla hlasovat pro daňový balíček, protože nesouhlasí se zvýšením DPH. Tím se narušila i koaliční dohoda a Nečas čelí problémům uvnitř strany i vlády. Nepomohly mu ani prohrané krajské a senátní volby, v nichž ODS utrpěla debakl. Obhájila pouze čtyři ze třinácti senátorských křesel a zvítězila v jediném kraji, Plzeňském, který vede Jiří Pospíšil, bývalý ministr spravedlnosti, kterého Nečas odvolal. Politologové se domnívají, že kdyby neobhájil předsednictví ve straně a navíc padla vláda, může to znamenat definitivní konec Nečasovy politické kariéry.

Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském Hradišti, je ženatý a má čtyři děti.

Související

Jan Lipavský

Exministr Lipavský uvažuje o vstupu do ODS

Budoucnost ODS může po lednovém kongresu, na němž se předsedou opoziční strany stal exministr Martin Kupka, ovlivnit další personální rozhodnutí. Další z členů předchozí české vlády totiž uvažuje o vstupu mezi občanské demokraty. Jde o někdejšího šéfa diplomacie Jana Lipavského. 

Více souvisejících

ODS Petr Nečas

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy