Těžký život "pana čistého" Petra Nečase v čele ODS

Praha - O víkendu bude stávající předseda ODS a premiér republiky Petr Nečas obhajovat svou pozici na volebním kongresu občanských demokratů. Jeho pozice je vratká, i když nemá protikandidáta, stranou zmítají půtky a nejednotnost, vrásky mu přidělává i šestice rebelů ve vlastních řadách.

Současný předseda ODS Petr Nečas je prozatím jediným kandidátem na tento post na nadcházejícím volebním kongresu občanských demokratů. Ten se koná o víkendu 3. a 4. listopadu v Brně. Oblastní organizace Praha-východ sice navrhla na předsedu ministra spravedlnosti Pavla Blažka a kutnohorská ODS chce v čele strany Jiřího Pospíšila, ale ani jeden se nechtějí proti Petru Nečasovi postavit a budou usilovat o místopředsednická místa. Část krajů nominovala Nečase, část nikoho. Současný předseda nebude mít jednoduchou situaci, protože čelí šestici rebelujících poslanců a celkové skepsi ve straně, která pramení z debaklu v krajských a senátních volbách. Rebelové sice naznačovali, že by mohl kandidovat někdo z jejich středu, nejspíš poslanec Tomáš Úlehla, ale nemají jasně deklarovanou podporu z regionů.

Petr Nečas je členem ODS od roku 1991, o rok později se stal předsedou oblastní rady ve Vsetíně. Ve stejném roce získal také svůj první poslanecký mandát. Začal pracovat v zahraničním výboru, kde se zaměřil především na problematiku NATO a obrany. Od roku 1993 byl vedoucím stálé delegace Meziparlamentní unie, vedl rovněž delegaci do Shromáždění Západoevropské unie. V září 1995 byl jmenován prvním náměstkem ministra obrany a v této funkci působil až do července 1996.

Nečasova kariéra se tedy vyvíjela velmi dobře, v roce 1997 však přišlo zaškobrtnutí. Odmítl nabídku stát se ministrem vnitra v Klausově vládě. Oficiálním důvodem byla rodina, spekulovalo se ale i o tom, že se zalekl vysoké funkce a odpovědnosti. On sám již tehdy řekl, že počítá s následky, které může odmítnutí postu ministra vnitra mít pro jeho kariéru.

Místopředsedou strany byl Nečas poprvé zvolen již v roce 1999, jeho mandát potvrdili delegáti i v letech 2002, 2004, 2006 a 2008. Po úspěšných volbách v roce 2006 opustil problematiku obrany a zahraniční politiky a stal se ministrem práce a sociálních věcí. Mirek Topolánek ho navíc prosadil jako vicepremiéra.

V řádných volbách, které v roce 2010 následovaly po období úřednické vlády Jana Fischera, se sněmovna zabarvila domodra a 28. června prezident Václav Klaus oficiálně jmenoval Petra Nečase premiérem. Jen pár dnů předtím se konečně vyhoupl rovněž do čela ODS.

Pro Petra Nečase hrají kromě jeho dlouhé účasti ve vedení strany další dvě věci. Jako jeden z mála předních politiků nebyl za celou svou kariéru spojen s žádnou kauzou. Nestýká se s lobbisty, je věrný manželce a nemá finanční problémy. Ovšem od chvíle, kdy se stal ministerským předsedou, je mu vytýkáno, že je slabým politikem. To vyvrcholilo letos na podzim, kdy se uvnitř ODS vzbouřila šestice poslanců a odmítla hlasovat pro daňový balíček, protože nesouhlasí se zvýšením DPH. Tím se narušila i koaliční dohoda a Nečas čelí problémům uvnitř strany i vlády. Nepomohly mu ani prohrané krajské a senátní volby, v nichž ODS utrpěla debakl. Obhájila pouze čtyři ze třinácti senátorských křesel a zvítězila v jediném kraji, Plzeňském, který vede Jiří Pospíšil, bývalý ministr spravedlnosti, kterého Nečas odvolal. Politologové se domnívají, že kdyby neobhájil předsednictví ve straně a navíc padla vláda, může to znamenat definitivní konec Nečasovy politické kariéry.

Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském Hradišti, je ženatý a má čtyři děti.

Související

Více souvisejících

ODS Petr Nečas

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení

Evropští lídři v neděli vyjádřili své zděšení a odsoudili politické násilí v návaznosti na střelbu, ke které došlo během sobotního večera na výroční večeři Asociace zpravodajů Bílého domu ve Washingtonu. Útok, při kterém ozbrojenec pronikl bezpečnostním kontrolním stanovištěm a zahájil palbu, vyvolal v sále naprostý chaos a vynutil si evakuaci prezidenta Donalda Trumpa i všech přítomných hostů.

před 2 hodinami

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu (WHCA) nabírá na obrátkách. Úřadující generální prokurátor USA Todd Blanche potvrdil, že podle předběžných výsledků vyšetřování byl hlavním cílem útoku „pravděpodobně“ prezident Donald Trump a další vysoce postavení členové jeho administrativy. Podezřelý se podle prokurátora pokusil proniknout bezpečnostním perimetrem, ale díky rychlému zásahu se nedostal daleko.

před 3 hodinami

Černobyl, ilustrační fotografie.

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Mark Rutte a Andrej Babiš

Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy

Česká republika podle všeho ani v letošním roce nedosáhne na spojenecký závazek vynaložit dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš v neděli na svém profilu na síti X uvedl, že podle nejnovějších dat ze Severoatlantické aliance bude uznaná výše výdajů činit pouze 1,78 procenta. Babiš se zároveň ohradil proti kritice své minulé vlády a upozornil, že dvě procenta nepředložil ani předchozí kabinet Petra Fialy.

před 6 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi

V televizním pořadu Partie Terezie Tománkové se střetli předseda Pirátů Zdeněk Hřib a lídr hnutí SPD Tomio Okamura. Předmětem jejich ostré diskuse byla energetická bezpečnost České republiky. Politici se zásadně neshodli na tom, jakým směrem by se měla česká energetika v budoucnu ubírat.

před 7 hodinami

Hosté a očití svědci prestižní večeře se schovávají před útočníkem

Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo

Hosté a očití svědci prestižní večeře korespondentů Bílého domu popsali dramatické okamžiky, kdy se slavnostní galavečer v hotelu Washington Hilton změnil v dějiště útoku. Mezi přítomnými byla řada známých novinářů, kteří museli bleskově hledat úkryt, zatímco se sálem šířil chaos a strach. Svět se nyní ptá, jak vůbec mohlo na takové akci dojít ke střelbě. Odpověď přináší reportéři webu BBC, podle nichž se ochranka při vstupu o bezpečnost příliš nezajímala.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě

Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.

před 10 hodinami

Evakuace Donalda Trumpa

Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali

Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.

před 11 hodinami

včera

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu

Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého víkendu zlikvidovala v jižním Libanonu celkem 15 bojovníků hnutí Hizballáh. K těmto incidentům došlo navzdory faktu, že příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo nedávno prodlouženo o další tři týdny. Bezpečnostní situace v oblasti se tak opět vyostřuje a vyvolává obavy o stabilitu dohodnutého klidu zbraní.

včera

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod

Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa

Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.

včera

Donald Trump

Trump musí válku v Íránu ukončit do května. Co bude pak nikdo neví

Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který stanovuje americké právo pro vojenské operace vedené bez souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution) vychází tento termín na 1. května. Trumpova administrativa zatím o žádný souhlas nepožádala a budoucnost konfliktu je tak nejistá.

včera

včera

Turek se omluvil úředníkům za slova o parazitech a deratizaci. Podle politologů je hlupák a Motoristé školka

Filip Turek, vládní zmocněnec pro Green Deal, se v sobotním diskusním pořadu televize Nova omluvil úředníkům za svá nedávná vyjádření o parazitech a nutné deratizaci. Zdůraznil, že jeho slova nebyla mířena na řadové pracovníky ministerstev. Podle jeho vysvětlení se omluva týká všech, kteří si jeho dřívější prohlášení vyložili jako útok na svou osobu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy