Sněmovna kývla na zvýšení platů soudců

Praha - Na svém úterním zasedání zákonodárci z dolní komory poslali dál sedm zákonů. Podpořili například, aby hasiči dostávali peníze od komerčních pojišťoven, u čehož se dlouho hádali, naopak jednomyslně vyjádřili souhlas s tím, aby orgány mohli darovat i cizinci, kteří nejsou občany České republiky.

Sedmerem návrhů zákonů se na svém úterním zasedání zabývala Poslanecká sněmovna. Do druhého čtení se podívají normy upravující anonymní akcie, dárcovství orgánů od cizinců, mezinárodní justiční spolupráci, více peněz pro hasiče od komerčních pojišťoven a zvýšení platů pro soudce. Do závěrečného hlasování zákonodárci propustili zákon o odměnách členům kontrolních rad Grantové a Technologické agentury ČR a předpis prosazující převod částky 2,3 miliardy korun z Pozemkového fondu do zemědělských programů.Celý den byl ovšem poznamenán řadou zákulisních jednání, která hledala dohodu mezi rebelujícími poslanci a ODS a také mezi koaličními partnery. V jednací síni panoval ruch a předsedkyně Miroslava Němcová musela opakovaně žádat o klid, protože nebylo slyšet, co poslanci za řečnickým pultem říkají.Zákonodárci se zabývali normou, která má omezit prostor pro korupci u vlastnictví akcií. "Účelem normy je vyřešit problémy akcií na majitele, prostě aby bylo známo, komu skutečně patří. Dnes tomu tak není. Nabízí i možnosti řešení, jak provést převod listinných akcií," uvedl v úterý za předkladatele ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).Každá akcie na majitele bude muset být podle návrhu zaknihována u centrálního depozitáře, nebo fyzicky uložená u banky. Všechny akciové společnosti, které by chtěly mít dál akcie na majitele, si budou muset vybrat jednu z těchto variant nebo přistoupit na transformaci svých cenných papírů na akcie na jméno. Ta bude následovat automaticky k 1. lednu 2014.

Ze strany opozice se v úterý ozvaly hlasy, které sice ideu zákona vítají, ale chtěly by, aby akciové společnosti neměly na výběr, jak svým akciím jméno dodají. Jeroným Tejc (ČSSD) i Michal Babák (VV) volají po jednotném registru.

"Návrh neřeší zrušení anonymních akcií hlavně proto, že akciovkám dává tři možnosti, jak s akciemi naložit, jak vlastnictví zapsat. Centrální registr je správná cesta. Jenomže možnost zapsat akcie u komerčních bank není. Třetí je transformace z akcie na doručitele na akcii na jméno, to je dobrá myšlenka, ale tvůrci zákona podle mě netuší, jak to funguje v praxi. Jméno na akcii nemusí být pravdivé, akciová společnost si tam může napsat cokoliv, " zmínil poslanec Věcí veřejných.

Poslanci podpořili také zákon, podle něhož bude možné využít orgány zemřelých cizinců pro potřeby dárcovství v České republice, i když nebudou jejími občany. Jedná se o transpozici evropské směrnice, jejíž lhůta vypršela již v srpnu, takže sněmovna odhlasovala zkrácené projednávání. Všichni se také shodli na tom, že zákon je dobrý a potřebný, protože orgánů je v českém zdravotnictví málo.Zákonodárci v úterý zvedli ruce rovněž pro novelu, jejímž cílem je převod částky 2,3 miliardy korun z Pozemkového fondu do zemědělských programů. K závěrečnému schvalování se dostanou již za osmačtyřicet hodin, protože si odhlasovali zkrácení lhůty mezi čteními.Novela zajišťuje, že projekty na podporu rozvoje venkova (PRV) placené společně z peněz České republiky a Evropské unie se dofinancují prostředky z Pozemkového fondu. Ministerstvo zemědělství chce převést 2,3 miliardy korun. Zemědělský výbor ji doporučil ke schválení s jedním pozměňovacím návrhem, a sice že do národní podpory zemědělství půjde namísto 330 milionů 630 milionů.Do druhého čtení putuje také zákon, který by měl zpřesnit pravidla pro předávání osobních údajů a lidí, na něž je vydán mezinárodní zatykač. Problematiku dosud upravoval trestní řád, ale vzhledem k velkému množství novelizací. "Nahrazuje se institut mezinárodního zatýkacího rozkazu. Nová koncepce by měla být méně formální a předcházelo by se průtahům s vyhlašováním mezinárodního pátrání v případě, že se osobu nepodaří vypátrat v České republice do jednoho roku," píší autoři předlohy.Dlouhou debatu si vyžádal návrh, podle kterého by komerční pojišťovny každoročně platily prostřednictvím ministerstva vnitra peníze hasičům ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

Poslanec Boris Šťastný (ODS) navrhnul, aby se novela zákona zamítnula. "Já miluju hasiče, já jsem chtěl být taky hasič. Pomáhají nám, mají skvělá naleštěná auta. Tak proč jim nepomůžeme ze státního rozpočtu, proč od komerčních pojišťoven?" ptal se pléna zákonodárce.Jeho návrh však neprošel, poslanci silou 126 hlasů poslali návrh do druhého čtení, bude se projednávat na hospodářském, rozpočtovém a bezpečnostním výboru. Neprošel však návrh, aby se výbory musely zákonu věnovat ve zkrácených lhůtách.Členové dolní komory projednali v prvním čtení i zákon, který zvyšuje platy soudcům a ústavním činitelům. Novela reagující na rozhodnutí Ústavního soudu rozpracovala zvýšení platů do pěti variant. Mezi pěticí možností je i taková, která prakticky platy politikům nezvyšuje. První varianta totiž ustanoví platovou základnu na 2,51násobku průměrné mzdy, další rostou po desetině až na trojnásobek. "Nevyhýbáme se diskusi, aby platy soudců a jejich platová základna byly řešeny odděleně," řekl dříve premiér Petr Nečas (ODS). Platy soudců by se podle něj mohly přesunout do jiné legislativní normy.Návrh odsoudila opozice, ale také odbory. "Arogance vlády se nezastaví před ničím. V této velice napjaté době škrtů a úspor, zejména sociálních výdajů, zneužívá vláda ÚS k tomu, aby si poslanci, ministři, senátoři, soudci a státní zástupci, včetně prezidenta, zase zvedli platy," prohlásil předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Pokud si vláda zvýší plat, měla by podle něj zvýšit i minimální mzdu a to nejméně na 12,5 tisíce korun.Poslední návrh, který poslanci propustili do třetího čtení, řeší odměny členům kontrolních rad Grantové a Technologické agentury ČR.  Měl by jim je na základě zpráv o činnosti těchto rad navrhovat školský výbor Poslanecké sněmovny.Novela má také uzákonit, aby kontrolní rady obou agentur předkládaly sněmovnímu školskému výboru informace o činnosti obou institucí, a to nejméně jednou za tři měsíce. Součástí by měly být zprávy o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Související

Vláda ČR

Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.
Vláda ČR

Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení schválila vláda na středečním zasedání. Potvrdila také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Více souvisejících

mzdy / platy

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

před 6 hodinami

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

před 13 hodinami

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

před 16 hodinami

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy