Praha - Sněmovna v pátek projednala ve druhém čtení zákon o platech ústavních činitelů, takže ho nestihne dodat Senátu do pondělí, jak požadoval. O mojí žádosti se mnou ani nikdo nemluvil, přesto zkusíme udělat maximum, řekl v pátek předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) Mediafaxu.
Poslanecká sněmovna nevyslyšela výzvu Senátu. Ten ústy svého předsedy Milana Štěcha (ČSSD) požadoval, aby byl horní komoře doručen zákon o platech ústavních činitelů nejpozději v pondělí 10. prosince. Jinak nemáme čas na důstojné projednání, uvedl Štěch.
Sněmovna novelu projednala v druhém čtení v pátek, schůze pokračuje v úterý 11. prosince. I kdyby si poslanci zákon o platech ústavních činitelů zařadili na program hned ten den, už teď je jasné, že prosbu Senátu nesplní.
O žádosti horní komory dokonce s jejím předsedou Milanem Štěchem představitelé sněmovny ani nejednali. "O tom se mnou vůbec nikdo nemluvil. Paní předsedkyně Němcová mi pouze volala a měla starost o daňový balíček. Já jsem jí vyhověl a včera jsem zákon odeslal do sněmovny. Takže řeči a podezírání, že budeme zdržovat, se prokázaly jako liché, křivé a falešné jako obvykle. Jestli někde je Černý Petr, tak je to ve vládní koalici a v případě balíčku u ODS. Protože ti předvedli postupy jako zasedání ústředního výboru komunistické strany před rokem 1989," zmínil v pátek Štěch pro Mediafax.
Narážel na to, že schůze poslanecké sněmovny byla v říjnu na žádost ODS na týden přerušena, aby se o daňovém balíčku hlasovalo až po kongresu občanské demokracie. Šestice poslanců ODS totiž odmítala hlasovat s vládní koalicí a nechtěla zvednout ruku pro zvyšování sazby DPH. S jejich nesouhlasem by padla i vláda. Nakonec dva ustoupili, jeden odešel při hlasování ze sálu a tři složili poslanecký mandát. Balíček prošel a putoval do Senátu. Ten ho podle očekávání vrátil sněmovně se zamítavým stanoviskem.
Přestože se Milanu Štěchovi praktiky vládní koalice nelíbí, Senát nadále hledá způsob, jak zákon o platech ústavních činitelů prohlasovat před koncem roku, aby nebyly ohroženy výplaty mezd soudcům.
"Já jsem tu variantu předpokládal, že nám nevyhoví. Takže jsem ještě včera svolal představitele politických klubů v Senátu a domluvili jsme, že svoláme předběžně na čtvrtek organizační výbor. Pokud ten tisk ve středu nejpozději dostanu, svolám na čtvrtek organizační výbor a příslušné výbory, kterým to přikážeme, by návrh projednaly do středy následujícího týdne. 19. prosince by se mohlo konat plénum. Samozřejmě bude záležet, jaké bude usnesení výborů, jak se postavíme k tomu, co nám vlastně přijde. To je naše maximální vstřícnost, ke které můžeme dojít. Pokud však přijde verze zákona, která bude příliš komplikovaná nebo pro Senát nepřijatelná, budeme využívat delší doby, kterou k projednání máme. Každopádně zodpovědnost jde za vládou a koalicí ve sněmovně, protože oni měli udělat kroky tak, aby jak Senát, tak pan prezident měli prostor, který jim ústava dává," dodal předseda Senátu
Rozpočtový výbor v pátek předložil poslancům komplexní pozměňovací návrh. Z vlády totiž do sněmovny dorazil návrh v pěti variantách, z nichž se výbor pokusil udělat jednu. Navrhují, aby se platy ústavních činitelů ustálily na 2,75 násobku průměrného platu z nepodnikatelské sféry. Pro představitele státní moci, čili poslance, senátory, členy vlády, prezidenta, soudce Ústavního soudu, členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členy rady Českého telekomunikačního úřadu a členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů doporučují zmrazení platové základny ve výši 51 731 korun pro další dva roky. Od roku 2015 by se opět zavedl koeficient násobku platu v nepodnikatelské sféře tak, aby od roku 2017 byly platové podmínky moci zákonodárné, výkonné a soudní srovnány.
Jsou zde však i položky, proti kterým se při druhém čtení vymezily Věci veřejné. "Zcela odmítáme jakékoli zvýhodňování politiků, včetně toho, že by opět nebyly zdaněny poslanecké náhrady. Stejně tak nevidím důvod, proč by sněmovna měla po svém rozpuštění platit poslancům kanceláře, auta či asistenty až do voleb. De facto by jim tak přispívala na předvolební kampaň," uvedla v pátek Kateřina Klasnová.
Související
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
Poslanecká sněmovna , Senát ČR , zákony
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák