Poslanci selhali, zákon o platech soudců není. Co bude dál?

Praha - Sněmovna v pátek projednala ve druhém čtení zákon o platech ústavních činitelů, takže ho nestihne dodat Senátu do pondělí, jak požadoval. O mojí žádosti se mnou ani nikdo nemluvil, přesto zkusíme udělat maximum, řekl v pátek předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) Mediafaxu.

Poslanecká sněmovna nevyslyšela výzvu Senátu. Ten ústy svého předsedy Milana Štěcha (ČSSD) požadoval, aby byl horní komoře doručen zákon o platech ústavních činitelů nejpozději v pondělí 10. prosince. Jinak nemáme čas na důstojné projednání, uvedl Štěch.

Sněmovna novelu projednala v druhém čtení v pátek, schůze pokračuje v úterý 11. prosince. I kdyby si poslanci zákon o platech ústavních činitelů zařadili na program hned ten den, už teď je jasné, že prosbu Senátu nesplní.

O žádosti horní komory dokonce s jejím předsedou Milanem Štěchem představitelé sněmovny ani nejednali. "O tom se mnou vůbec nikdo nemluvil. Paní předsedkyně Němcová mi pouze volala a měla starost o daňový balíček. Já jsem jí vyhověl a včera jsem zákon odeslal do sněmovny. Takže řeči a podezírání, že budeme zdržovat, se prokázaly jako liché, křivé a falešné jako obvykle. Jestli někde je Černý Petr, tak je to ve vládní koalici a v případě balíčku u ODS. Protože ti předvedli postupy jako zasedání ústředního výboru komunistické strany před rokem 1989," zmínil v pátek Štěch pro Mediafax.

Narážel na to, že schůze poslanecké sněmovny byla v říjnu na žádost ODS na týden přerušena, aby se o daňovém balíčku hlasovalo až po kongresu občanské demokracie. Šestice poslanců ODS totiž odmítala hlasovat s vládní koalicí a nechtěla zvednout ruku pro zvyšování sazby DPH. S jejich nesouhlasem by padla i vláda. Nakonec dva ustoupili, jeden odešel při hlasování ze sálu a tři složili poslanecký mandát. Balíček prošel a putoval do Senátu. Ten ho podle očekávání vrátil sněmovně se zamítavým stanoviskem.

Přestože se Milanu Štěchovi praktiky vládní koalice nelíbí, Senát nadále hledá způsob, jak zákon o platech ústavních činitelů prohlasovat před koncem roku, aby nebyly ohroženy výplaty mezd soudcům.

"Já jsem tu variantu předpokládal, že nám nevyhoví. Takže jsem ještě včera svolal představitele politických klubů v Senátu a domluvili jsme, že svoláme předběžně na čtvrtek organizační výbor. Pokud ten tisk ve středu nejpozději dostanu, svolám na čtvrtek organizační výbor a příslušné výbory, kterým to přikážeme, by návrh projednaly do středy následujícího týdne. 19. prosince by se mohlo konat plénum. Samozřejmě bude záležet, jaké bude usnesení výborů, jak se postavíme k tomu, co nám vlastně přijde. To je naše maximální vstřícnost, ke které můžeme dojít. Pokud však přijde verze zákona, která bude příliš komplikovaná nebo pro Senát nepřijatelná, budeme využívat delší doby, kterou k projednání máme. Každopádně zodpovědnost jde za vládou a koalicí ve sněmovně, protože oni měli udělat kroky tak, aby jak Senát, tak pan prezident měli prostor, který jim ústava dává," dodal předseda Senátu

Rozpočtový výbor v pátek předložil poslancům komplexní pozměňovací návrh. Z vlády totiž do sněmovny dorazil návrh v pěti variantách, z nichž se výbor pokusil udělat jednu. Navrhují, aby se platy ústavních činitelů ustálily na 2,75 násobku průměrného platu z nepodnikatelské sféry. Pro představitele státní moci, čili poslance, senátory, členy vlády, prezidenta, soudce Ústavního soudu, členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členy rady Českého telekomunikačního úřadu a členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů doporučují zmrazení platové základny ve výši 51 731 korun pro další dva roky. Od roku 2015 by se opět zavedl koeficient násobku platu v nepodnikatelské sféře tak, aby od roku 2017 byly platové podmínky moci zákonodárné, výkonné a soudní srovnány.

Jsou zde však i položky, proti kterým se při druhém čtení vymezily Věci veřejné. "Zcela odmítáme jakékoli zvýhodňování politiků, včetně toho, že by opět nebyly zdaněny poslanecké náhrady. Stejně tak nevidím důvod, proč by sněmovna měla po svém rozpuštění platit poslancům kanceláře, auta či asistenty až do voleb. De facto by jim tak přispívala na předvolební kampaň," uvedla v pátek Kateřina Klasnová.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit

Poslanecká sněmovna v pátek v závěrečném hlasování schválila novelu stavebního zákona. Tato klíčová legislativní změna má podle ministerstva pro místní rozvoj za cíl zásadně zrychlit a zjednodušit povolovací procesy v Česku, omezit roztříštěnost řízení, zkrátit průtahy a posílit právní jistotu stavebníků, obcí i investorů. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Senát ČR zákony

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

13. července 2026 22:04

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

13. července 2026 20:52

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

13. července 2026 19:42

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy