ČSSD rozjela dopisovou kampaň: Důchodová reforma je hazardérství!

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek v úterý zmínil, že stranu k tomu vede i způsob, jakým vláda reformu prosadila. "Stalo se tak proti názoru opozice, odborů i odborné veřejnosti," řekl.

S takovým odůvodněním se zákon ostatně do sněmovny vrátil s prezidentským vetem. Václav Klaus poslancům vzkázal, že podle něj nelze prosadit tak závažný reformní krok bez široké shody, navíc tomu neodpovídá ani ekonomická situace. Sněmovna veto nakonec přehlasovala.

Podobně argumentoval v úterý Zaorálek a zaštiťoval se zkušenostmi ze zahraničí. "Žádná jiná země ve střední Evropě takový krok neučinila, aniž by si vyčlenila prostředky, aby pokryla díru v průběžném důchodovém systému. Tady se navíc zvolila ještě nebezpečnější cesta, kdy vláda vůbec nemá rezervu. Odkud chce tedy vláda případnou díru krýt? Stačí pohled na to, co projednáme příští týden – rozpočet a daňový balíček. Tam vidíte, jak si to vláda představuje. Peníze vykryje zvýšením sazby DPH, sníženou valorizací důchodů. Cenou je snížení životní úrovně velkého množství lidí," domnívá se. Podle něj jde takový vývoj proti smyslu reformy, jež by měla lidem zajistit zabezpečené stáří.

Vláda podle stanoviska ČSSD navrhuje hazard s veřejnými prostředky a vytváří bariéru mezi generacemi. Zopakoval, jak si důchodovou reformu představuje sociální demokracie.

"Základem je zachování a rozvoj průběžného důchodového systému a velmi podporujeme doplňkové důchodové spoření ve třetím pilíři. Kdo si chce doplňkově spořit, maximálně chceme otevřít třetí pilíř, tam hrají velkou roli zaměstnavatele, vázání jejich příspěvku na mzdu, to chceme podporovat. Také zavedení uzavřených podnikových fondů a tak podobně," shrnul.

Rozdíl mezi vládní a opoziční představou spočívá v existenci druhého pilíře. Spočívá v tom, že pětadvacet procent odvodu ze mzdy odchází nadále na průběžný důchodový systém, navíc si může občan převést dva procentní body ze mzdy, které mu stát doplní třemi procentními body, na soukromé spoření. To se mu bude úročit podle toho, jak riskantní a dynamický model úročení si zvolí.

Roman Sklenák (ČSSD) zareagoval i na slova premiéra Petra Nečase (ODS), která pronesl při přílěžitosti první schůzky se zástupci penzijních fondů a prezidentem jejich asociace. Připustil, že vláda má velký dluh v tom, jak občany o podstatě a výhodách II. pilíře informovala, a že jej chce napravit.

"Záhy předvedl, jak si to představuje. Mladé a střední generaci sdělí, že když na systém nepřistoupí, opravdu riskují, že jsou pod hranici chudoby. Komunikovat chce placenou inzercí. Nečas se musí přestat chovat jako placený zástupce fondů a upozornit lidi i na úskalí II. pilíře. Je to jen šance na zhodnocení úspor, které se nemusí dostavit. Není garantován nezáporný výsledek, lidé mohou o část svých úspor přijít. Ukazují to i zkušenosti ze zahraničí," podotkl Sklenák.

Poukázal na to, že Nečas dával za vzor postup na Slovensku. "Penzijní fondy tam mají velký problém udržet roční zhodnocení na takové výši, aby pokryly inflaci. Za osm let existence tam úspory reálně klesly o pět až třináct procent. Klamavá je i Nečasova snaha vyvolat u občanů dojem, že je čeká stáří v blahobytu, když na druhý pilíř kývnou. Zapojení je loterie s nejistým výsledkem. I když to dopadne dobře, příjmy z něj budou kolem deseti procent. Hazardem je spuštění druhého pilíře, protože ten první bude ještě dlouho poskytovat přiměřené důchody jako jediný zdroj, a když odsud půjdou desítky miliardy ročně, bude to mít důsledky – pokles důchodů, krácení výdajů ve státních agendách, prohlubování schodku," vyjmenoval Sklenák.

Ještě předtím, než začala ČSSD s rozesíláním dopisů, oznámily tři společnosti, které licenci na II. pilíř získaly, že se do něj nezapojí a vyčkají až na pilíř třetí. Jedná se o Aegon PF, AXA PF a ING PF. Ostatní deklarují, že se zapojit chtějí, a podle prezidenta Asociace penzijních fondů Karla Svobody představují 82 procent trhu.