Ústavní stížnost na amnestii je jen politické gesto, hlásá Hrad

Praha - Ústavní soud by mohl příští týden dostat návrh na zrušení části amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem, který chystá skupina senátorů. ČTK to dnes řekla senátorka Alena Dernerová (za Severočechy.cz). Podpis pod podání jí prý slíbilo nejméně 17 kolegů napříč politickým spektrem. Stížnost chystaná právníky Milanem Hulíkem a Hanou Marvanovou je založena na tom, že amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými, uzavírá jim možnost domoci se jejich nároků. Podle mluvčího Hradu Radima Ochvata je stížnost jen politickým gestem.

Václav Klaus nelituje, že vyhlásil amnestii, uvedly dnes Novinky.cz. "Jsem přesvědčen, že šlo o správné rozhodnutí a že se to po nějakém čase, až vychladnou horké hlavy, ukáže," řekl serveru. Popřel, že měla amnestie pomoci konkrétním stíhaným v ostře sledovaných kauzách. Takové spekulace ho uráží."Bylo upřednostněno právo obžalovaných, potenciálních pachatelů, na spravedlivý proces. Ale upřen tím byl spravedlivý proces - možnost domoci se majetkových nároků - poškozené straně. Domníváme se, že je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod," řekla ČTK Marvanová. Kancelář prezidenta chystanou ústavní stížnost podrobněji nekomentovala. "Považuji to za pouhé politické gesto," uvedl jen na dotaz ČTK mluvčí prezidenta Ochvat.Případný návrh na zrušení části amnestie bude pro ústavní soudce zcela novou věcí, pro kterou chybí precedens. "V historii českého ústavního soudnictví jsme dosud nic takového nezaznamenali," řekl ČTK generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Výsledek nelze předjímat. Záleží prý na tom, jak bude návrh vypadat a jaké argumenty do něj jeho autoři zapracují.Prezident na Nový rok vyhlásil amnestii, která kromě jiného nařídila zastavit trestní stíhání, jež trvají déle než osm let a u nichž trestní sazba nepřekračuje deset let vězení. Tento krok, který znamená zastavení některých závažných hospodářských kauz, je široce kritizován.Jména svých kolegů, kteří jsou ochotni část amnestie u Ústavního soudu napadnout, ale Dernerová v tuto chvíli uvádět nechtěla. Senátor Tomio Okamura ČTK dnes řekl, že se k návrhu už připojil. "Celý národ by nám měl držet palce. Je to opravdu ostudné," poznamenala o amnestii Dernerová. Na Ústavní soud by se ráda obrátila do středy.V televizních Otázkách Václava Moravce dnes předseda ČSSD Bohuslav Sobotka i místopředseda vládní TOP 09 Miroslav Kalousek nevyloučili, že k návrhu se formálně připojí i jejich senátorské kluby. Vládní i opoziční strana mají s rozsahem amnestie problém."Amnestie se mi vůbec nelíbila a byla jsem z toho zoufalá," vysvětlila ČTK Dernerová, proč se rozhodla oslovit právníky. Soudy by po podání návrhu měly při posuzování, zda se určitého případu amnestie týká, začít postupovat obezřetněji a zpomalit tempo rozhodování.Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová v České televizi připustila, že podobný návrh může být podroben zkoumání, zda je v souladu s ústavou. Nechtěla se ale vyjadřovat k tomu, zda má stížnost šanci na úspěch.Milan Hulík v ČT upozornil, že poškození občané se po amnestii už nikdy nebudou schopni domoci svých nároků. Poté, co amnestie zastavila trestní stíhání, měli by se o škodu soudit v civilním řízení, kde ale platí tříletá promlčecí lhůta.Stížnost začal psát v sobotu, dnes chce mít koncept připravený. Konzultovat ji ještě hodlá s Marvanovou a definitivní text by mohl být hotový připraven v pondělí. "Jmenuje se to Návrh skupiny senátorů podaný Ústavnímu soudu na zrušení části právního předpisu, v tomto případě amnestie, jejího článku dvě," upřesnila Marvanová."Je to poprvé od Bělohorských konfiskací, kdy nakradený majetek zůstane pachatelům, zlodějům, zatímco ti, kteří byli poškozeni, kterým byl majetek odcizen, se už nikdy nebudou moci domoci jeho navrácení nebo alespoň nějakého odškodnění," podotkl v televizi Hulík.Předseda ČSSD Sobotka dnes upozornil, že pokud Ústavní soud uzná, že amnestie poškodila práva poškozených, objeví se možnost, aby lidé vymáhali peníze po státu. Místo toho, aby škody zaplatili tuneláři, zaplatí je stát, varoval.

Související

Pavel Blažek

Ministr Blažek prozradil, jestli Zeman plánuje vyhlásit amnestii

V současné době se podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nepřipravuje amnestie ke konci mandátu prezidenta Miloše Zemana. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V polovině prosince uvedl i sám prezident, že amnestii do konce svého mandátu nevyhlásí. K vyhlášení amnestie na rozdíl od prezidentské milosti by potřeboval spolupodepsání premiérem.
Miloš Zeman

Zeman neplánuje napodobit Klause, amnestii nechystá

Prezident Miloš Zeman dnes jednoznačně vyloučil, že by do konce prezidentského mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka

Více souvisejících

amnestie Václav Klaus Pražský Hrad

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy