Horáček se ostře pustil do rodiny Klausových!

Horáček se rozhodl vycházet z ankety Největší Čech, kterého před několika lety vybrali sami občané. Největším Čechem je podle laiků i odborníků buď Karel IV., nebo Tomáš Garrigue Masaryk.

Spisovatel tedy popisuje, jak to je s původem Karla IV.: „Karlův táta Jan měl lucemburského otce a brabantskou matku, pozdější Otec vlasti proto mohl být Čechem nejvýš z 50%. Ještěže se narodil Elišce Přemyslovně, určitě Češce jako poleno. Eliška nicméně vyšla z lůna Guty Habsburské, sníživši tak Karlovu „českost" na 25%. Nefalšovanou místní krev nám proto zbývá hledat u Eliščina otce, Přemyslovce Václava II. Jenomže i Václavova matka nebyla zdejší, jinak by sotva vešla ve známost jako Kunhuta Uherská; Karel tak jako Čech klesá na 12,5%. Je to nepříjemné, ale musíme to přiznat: i Václavův otec, Přemysl Otakar II., měl za matku Kunhutu, tentokrát Štaufskou. Sám byl synem Václava I., jehož máma Konstancie přišla z Uher. Karel IV. v tomto okamžiku má 3,125% české krve."

Jak je to s prvním Československým prezidentem? „Je na tom ovšem jako „Čech" lépe. Nicméně jeho otec takovou krví nedisponoval, byl to uherský Slovák. Masarykova matka Terezie měla pěkné české rodné jméno Kropáčková, ale pocházela z Hustopečí, tehdy obce úplně německé. Když se s ní malý Tomáš modlíval, tak po německu a ještě ze škol psal jí dopisy jen německy," uvádí k druhému největšímu Čechovi Horáček.

Přesto Horáček nevyvrací, že se jedná o Čechy. U posuzování lidí bychom se dle něj neměli zaměřovat na původ, ale na jejich činy. Jak Karel IV., tak i Tomáš Garrigue Masaryk se rozhodli, že budou české země milovat a spojí s nimi svůj osud.

K této úvaze přidává Horáček i adresáty: „příspěvek, který bych chtěl na tržiště myšlenek umístit oproti myšlenkám vyjadřovaným například panem Václavem Klausem juniorem a paní Livií Klausovou. A to i jako ujištění obou zmíněných, že mi jejich německé příjmení nijak nevadí."