Strážci tradiční češtiny vyhráli: Přechylování příjmení zůstává

Novela má ženám umožnit, aby samy rozhodly, jestli se má jejich příjmení přechylovat. "V podstatě není potřeba, aby úřady do tohoto procesu vůbec vstupovaly," uvedl senátor ODS Jiří Oberfalzer za tvůrce předlohy.

Jejich snaha narazila už v ústavně-právním výboru, kde převážili strážci tradičních pravidel českého jazyka. "To je jenom libůstka asi jen pár žen," uvedla předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová (za SZ) s tím, že zákon by přirozený vývoje českého jazyka neměl urychlovat.

Podle pracovníku Ústavu pro jazyk český je přechylování (i u cizích jmen) pro češtinu zcela přirozené, vychází z jejích strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. V každé mluvnici a jazykové příručce se s ním počítá jako s přirozenou a nezbytnou součástí gramatického systému. Účelem přechylování je smysluplné dorozumění a snaha vyhnout se nepřirozeným větám. Nepřechýlené příjmení nelze skloňovat a nepoznáme z něj rod pojmenované osoby (Novák dělá s Veselovský).

Přechylování příjmení není v běžné komunikaci povinné ze zákona ani jiným právním předpisem. V Česku řeší tvorbu příjmení žen zapsaných v českých matrikách zákon o matrikách, jménu a příjmení. Podle něj se příjmení žen tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Zákon ale vyjmenovává případy, kdy lze do matriky zapsat nepřechýlenou podobu příjmení: Pokud má žena za manžela cizince, pokud žena žije dlouhodobě v zahraničí a u cizinek žijících v Česku.