Právník zdarma pro lidi poškozené amnestií? V žádném případě, tvrdí ministr Mlsna

"Nastalou situaci nelze řešit jednorázovým nekoncepčním zásahem do občanského soudního řádu, tedy klíčového předpisu upravujícího civilní řízení," řekl po jednání ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna (nez.).

Cílem předkládaného návrhu VV je tak přiznat poškozeným určitá zvýhodnění při domáhání se odškodnění v případech amnestií ukončených trestních řízení. Návrh zákona by se měl týkat pouze letošní novoroční amnestie prezidenta a přiznává poškozeným, kteří se žalobou domáhají majetkových nároků, bezplatnou právní pomoc na celou dobu řízení, zproštění od placení soudního poplatku nebo jeho vrácení a upuštění od složení takzvané jistoty. Takové bezplatné přidělování právníka by však bylo podle Mlsny dokonce protiústavní.

Poslanci k tomu rovněž uvádějí, že naději poškozených na získání odškodného snižuje například skutečnost, že odsouzenému nyní kvůli amnestii nebude hrozit přeměna podmíněného trestu v nepodmíněný, pokud se na konci zkušební lhůty prokáže, že neuhradil ani část přisouzené škody. Část amnestovaných si také podle nich bude z neznalosti myslet, že se amnestie vztahuje i na výrok o náhradě škody a bude tak nutné na nich plnění vymáhat.

"Poškození, jimž byla takto amnestií způsobena újma, budou muset použít služeb advokátů, platit soudní poplatky, popřípadě složit jistinu. Mnozí by se pro nedostatek finančních prostředků a z důvodu bezradnosti ve věcech civilního řízení svých nároků vzdali. Amnestie přináší státu úsporu finančních prostředků. Bylo by nespravedlivé, aby byla vyvážena újmou poškozených," uvádí poslanci VV v důvodové zprávě svého návrhu.

Nejcitelněji jsou přitom podle nich zasaženi poškození z trestních řízení, která v souladu s ustanovením článku II amnestie o zastavení trestního stíhání byla zastavena. Tito poškození jsou podle "véčkařů" v obtížné situaci, protože se nedočkali výroku o vině a o nároku na odškodnění.

"Kdyby řízení skončilo pravomocným rozsudkem s odkázáním s nároky na náhradu škody do civilního řízení, těžili by z ustanovení občanského soudního řádu, které zavazuje civilní soudy k respektování rozhodnutí v trestním řízení. Za daných okolností ale budou nuceni vymáhat své nároky u civilního soudu úplně od počátku," dodávají k tomu předkladatelé z Věcí veřejných.

Proti byla už dříve prakticky všechna klíčová ministerstva. Rezort spravedlnosti například návrhu vytýká, že nepřináší žádné koncepční řešení a pouze jednorázově řeší jedno konkrétní rozhodnutí prezidenta republiky. Nelíbí se mu také údajné množství legislativně technických nedostatků, například že úplná citace právního předpisu nerozlišuje mezi zákonem a nálezem Ústavního soudu či že není respektována ani terminologie občanského soudního řádu.

Návrh také podle ministerstva spravedlnosti odporuje spornému řízení, které je postavené na zásadě rovnosti účastníků řízení. Považují za nepřijatelné, aby konkrétním účastníkům řízení byla poskytnuta výhoda spočívající v bezplatné právní pomoci. "Navržené ustanovení porušuje jeden ze základních principů, kterým se má soudní řízení vyznačovat, a to princip rovnosti účastníků," dodává ministerstvo.

Proti je i například rezort financí, který se podivuje nad tvrzením poslanců VV v důvodové zprávě, kde konstatují, že návrh zákona nebude mít dopad na státní rozpočet. Ministerstvo financí je naopak přesvědčené, že bezplatná právní pomoc po celou dobu řízení, zproštění žalobců od soudních poplatků nebo jejich vracení vyvolá vyšší výdaje státního rozpočtu a požaduje tyto výdaje vyčíslit a uvést, z čeho budou hrazeny.