Praha - Diskusi o novele ústavy, podle které by musel kontrasignovat všechny typy prezidentských milostí pověřený člen vlády, v pátek poslanci přerušili. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda si vzal pauzu na jednání klubu a následně skončila schůze sněmovny.
V debatě podpořil sociálnědemokratický návrh v prvním čtení i koaliční poslanec Stanislav Polčák (TOP 09), který upozornil, že i francouzský prezident má možnost udělovat milosti omezenou vládou. Není si jistý, zda by měla pravomoc dávat milosti zůstat v rukou jediného člověka, zvláště pak neodpovědného za svou funkci. "Myslím si, že diskuse je vhodná. Nebudu hlasovat pro zamítnutí, protože si myslím, že bychom se měli s touto matérií vypořádat," řekl Polčák.
"Milost byla ponechán jako starobylé rozhodnutí panovníka, který se rozhoduje nad životem a smrtí a nemusí nic odůvodňovat," apeloval na poslance jeden z předkladatelů návrhu a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, institut milostí bez kontrasignace se mu nelíbí. "Mně to všechno připomíná filmy z dob království, kdy pošle král někoho na popraviště, pak rozhodne pusťte ho, a pak ho nechá popravit," pokračoval.
Místopředseda připomněl i případ, kdy policie odložila vyšetřování milosti pro policistku Radku Kadlecovou, která se údajně několikrát před udělením milosti zmínila, že si milost koupila. Policie kauzu podle Zaorálka odložila za podivných okolností, protože nezačala šetřit možnou pomluvu a jak tato "pověst" o nakupování milostí vznikla.
Sociální demokraté nepovažují za nutné upravovat v ústavě institut rozdělení kontrasignací na právní a faktické, podle Zaorálka je za každou obsah kontrasignovaného dokumentu zodpovědný podepisující a není tak třeba ústavu měnit.
Samotná novela, kterou začali v pátek poslanci projednávat, směřuje k zařazení všech typů prezidentských milostí mezi kontrasignované pravomoci. Sociální demokraté chtějí změnou ústavy snížit korupční potenciál odpouštění trestů. Současný prezident Václav Klaus byl několikrát kritizovaný za svá rozhodnutí. Například když udělil milost odsouzené korupčnici Anně Benešové, která se znala s jeho manželkou Lívií, nebo za milost pro zkorumpovanou policistku Radku Kadlecovou. Ještě větší kritice čelil Klausův předchůdce Václav Havel, který omilostnil několik svých známých.
Ministerstvům, která novelu posuzovala, se ale změna nelíbila. Rezort financí se domníval, že by měla být ústava jako základní zákon České republiky alespoň trochu stálá. "Kromě toho byly pravomoci prezidenta republiky posuzovány v nedávné době v souvislosti se změnou Ústavy České republiky umožňující přímou volbu prezidenta republiky," dodalo ministerstvo Miroslava Kalouska (TOP 09).
Prezidentská kancelář tvrdila, že kontrasignaci milostí by zničilo princip milostí jako "individuálního aktu odpuštění a milosrdenství", který nepodléhá justičním mechanismům.
V současnosti může prezident udělovat všechny tři typy milostí, agraciaci (tedy zákaz začátku trestního řízení), abolici (v případě zahájeného trestního řízení jeho ukončení) i rehabiliataci (zahlazení odsouzení). Podle schválených zákonů ale musí abolici kontrasignovat člen vlády.
Novelu v parlamentu musí odsouhlasit tři pětiny poslanců a tři pětiny přítomných senátorů.
Schůze sněmovny bude pokračovat v úterý, v plánu je například projednání zrušení anonymních akcií nebo schválení zahraniční mise českých vojáků v africkém Mali.
Související
Ministr Blažek prozradil, jestli Zeman plánuje vyhlásit amnestii
Zeman neplánuje napodobit Klause, amnestii nechystá
amnestie , Poslanecká sněmovna , Lubomír Zaorálek
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
před 2 hodinami
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
před 3 hodinami
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
před 4 hodinami
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
před 4 hodinami
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
před 5 hodinami
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
před 6 hodinami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 8 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 9 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 9 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 10 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 11 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 12 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 13 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Zdroj: Libor Novák