Úleva pro všechny: Souhlas obou rodičů s léčbou dítěte je minulostí!

Praha - Poslanci v úterý schválili novelu zákona, která odstraňuje povinnost souhlasu obou rodičů s léčbou dítěte. Norma se jim totiž vrátila ze Senátu s pozměňovacími návrhy, které ale poslanci nepodpořili a novelu zákona schválili ve znění, na jakém se shodli v třetím sněmovním čtení.

Nyní tak už bude stačit souhlas s léčbou dítěte jednoho rodiče, ale i zplnomocněné osoby. Navíc bude moci souhlas vyjádřit i samotné dítě, pokud k tomu bude rozumově způsobilé. Tato novinka se ovšem týká jen akutních zákroků, u plánovaných bude nadále potřeba souhlas alespoň jednoho z rodičů.Zákon reaguje na situaci, kdy lékaři vyžadovali souhlas obou rodičů i u jednoduchých zákroků, kde ministerstvo tuto povinnost neplánovalo.

Lékaři se však báli nejasného výkladu zákona a možných soudních sporů a postihů, a tak pro jistotu chtěli souhlas obou rodičů například u očkování, protože i to může dlouhodobě negativně ovlivnit zdravotní stav dítěte. Oba rodiče se v mnoha případech dali sehnat jen velmi obtížně.

Novela také ruší nutnost každých 30 dní obnovovat informovaný souhlas se svou léčbou. Kromě těchto úprav novela zkouší odstranit i další sporné ustanovení požadující po všech lidech, kteří dohlížejí na studentské praxe ve zdravotnictví, aby měli rozšířené pedagogické vzdělání a ještě navíc byli v pracovně právním vztahu s institucí, kde se praxe dělá. Zákon upravuje, že pokud například akademický pracovník v zařízení nemá pracovní poměr, musí u jeho praktik být přítomen někdo, kdo v nemocnici pracuje. Naopak, pokud praxi řídí někdo z nemocnice, nepotřebuje speciální pedagogické vzdělání.

Zdravotní výbor dříve také prosadil pozměňovací návrh, podle něhož ze zákona vypadlo ustanovení o zacházení s osobami duševně nemocnými nebo pod vlivem návykových látek. V novele totiž původně stálo, že od nich není požadován souhlas s léčbou, ale tento bod ze znění vypadl.

Se svými pozměňovacími návrhy však neuspěli senátoři. Nejkontroverznějším z nich bylo povolení členům lékařských komor nahlížet do zdravotnické dokumentace pacientů, což odůvodňovali především tím, že tito lidé musí v některých případech dělat lékařské posudky. Poslanci však s jejich návrhy nesouhlasili a schválili normu v původním znění většinou 120 poslanců. Pro přehlasování Senátu přitom potřebovali pouze 101 hlasů.

Zákon by měl začít platit prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.

Související

Více souvisejících

zákony Zdravotnictví děti

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 2 hodinami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 8 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy