Mzdy českých poslanců by měly být podobné platům kolegů v Evropském parlamentu

Plat zákonodárců by se měl podle Vlčkovy předlohy nově odvozovat od hrubého platu poslance Evropského parlamentu, kterému mzdu vyplácí Evropská unie. Evropští legislativci přitom měli, jak Vlček upozorňuje, k 30. září minulého roku nárok na 7 665,31 eur hrubého měsíčně. To po zdanění činí 5 963,33 eur měsíčně. Koeficient výpočtu mzdy českých poslanců byl přitom podle Vlčka stanoven tak, aby výsledek výpočtu byl roven stávajícímu hrubému platu českých zákonodárců, tedy 61 400 korunám. Takto zjištěným koeficientem je číslo 0,31.

„Pro propočet byl použit aktuální kurz eura k české koruně a tento základ bude po celou dobu platnosti neměnný. Navrhovaná právní úprava je tedy co do výše poslaneckého platu neutrální a tento plat nezvyšuje, avšak ani nesnižuje, neboť koeficient byl navýšen o procento zdanění,“ vysvětluje Vlček.

Plat jednotlivých poslanců by byl podle šéfa sněmovny stejně jako dosud úměrně zvyšován v závislosti na další funkce, které poslanci ve výborech nebo komisích sněmovny budou mít.

Vlček také navrhuje, aby byl plat zvyšován podle dojezdové vzdálenosti z místa trvalého bydliště poslance. Příplatky za dojezdovou vzdálenost by přitom měly zůstat stejné, jako jsou doposud. Nově by se ovšem měly tyto příplatky snižovat o 5 tisíc korun, pokud má zákonodárce k dispozici služební auto.

Předseda sněmovny dále navrhuje, aby poslanci ze svého platu uhrazovali i některé položky, které jim byly doposud poskytovány formou náhrad výdajů. Poslanci by tak nově měly danit nejen svůj plat, ale také položky, jako jsou náhrady za výdaje na reprezentaci, výdaje na dopravu vlastním nebo pronajatým autem z místa trvalého pobytu a zpět, výdaje za činnost průvodce nebo osobního asistenta těžce zdravotně postiženému poslanci, výdaje na stravování při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce, výdaje na stravování při zahraničních služebních cestách, výdaje na ubytování při tuzemských pracovních cestách, výdaje na kancelářský materiál, výdaje na odborné a administrativní práce, výdaje na odbornou literaturu a výdaje za telefon.

Podle Vlčka by měl stát poslancům proplácet výdaje za asistenta, výdaje za užívání kanceláře zřízené ve volebním kraji nebo ve volebním obvodu poslance, výdaje za pronájem kancelářského nábytku v této kanceláři a výdaje za přechodné ubytování a kancelář v Praze. Danit by pak tyto výdaje měl podle Vlčka asistent nebo pronajímatel, který bude příjemcem částky.

Předloha také mění systém sankcí za absence poslanců na zasedání sněmovny. Zatímco v současnosti se, po souhlasu imunitního a mandátového sněmovního výboru, při dvou neomluvených absencích strhává zákonodárcům polovina platu a po čtyřech neomluvených absencích za měsíc může ztratit poslanec plat celý, Vlček navrhuje, aby se sankce mohly aplikovat až po třech neomluvených absencích. Pak by legislativec ztrácel nárok na třetinu platu. Možnost ztráty celého platu již v návrhu zakotvena není.

Vlček je přesvědčen, že navrhované úpravy si nevyžádají další finanční požadavky na státní rozpočet. „Navrhovaná úprava nemá finanční nároky na státní rozpočet, respektive rozpočtovaná částka bude vyšší, avšak po odečtení odvedené daně z příjmů bude konečný výsledek neutrální,“ uzavírá šéf sněmovny.

Členové vlády s navrhovanou změnou nesouhlasí. Poukazují na to, že návrh se zabývá pouze platy poslanců a senátorů, neřeší ale vůbec náležitosti zástupců moci výkonné a soudní. Přitom rovnováha mocí i v této oblasti je podle vlády nezbytná. Je tomu tak i v případě výpočtu platů poslanců Evropského parlamentu, které mají taktéž koeficientní souvislost s platy funkcionáři dalších institucí EU. Podle kabinetu je nesystémové a nesmyslné, aby na jedné straně došlo k navázání úpravy českých poslanců na úpravu platnou pro Evropský parlament, a zároveň došlo k odtržení od systému odměňování v institucích ČR.

Vláda zároveň upozorňuje, že sněmovna se chce evidentně vyhnout tomu, aby na ni platilo ustanovení, kterým byly sníženy platy všech představitelů státní moci a soudců v roce 2010 na 96 procent výše platné v roce 2009.

Kabinet rovněž nesouhlasí s předkladatelem, že by návrh neměl dopad na státní rozpočet. Zvýšení finančních požadavků na veřejné finance by byly podle členů vlády evidentní.