Šok! Žaloba na Klause je neplatná. Co na to právníci?

Hasenkopf se na svém blogu na Aktualně.cz odkazuje na paragraf 139 zákona o jednacím řádu Senátu, podle něhož má být jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby neveřejné, hlasování ale probíhá veřejně po jménech.

„To znamená, že samotné jednání opravdu mělo být neveřejné. Nicméně po ukončení podrobné rozpravy měl předsedající prohlásit další jednání za veřejné a krátce je přerušit, aby umožnil při hlasování účast veřejnosti i médií. Samo hlasování tajné není, naopak," prohlásil Hasenkopf.

Podle něj předsedající neumožnil účast veřejnosti ani médií při hlasování, čímž se hlasování „dostalo do rozporu se zákonem, je zmatečné, a tedy i neplatné".

Správnost jeho slov připustil pro Novinky.cz i ústavní expert Václav Pavlíček. „Nevím, jakým způsobem se hlasovalo reálně, ale jestliže zákon o jednacím řádu Senátu stanoví, že se musí hlasovat podle jmen veřejně, tak přirozeně tato procedura musí být dodržena, protože je to stanoveno zákonem. Jiný způsob hlasování by nebyl v tomto případě možný," řekl Novinkám Pavlíček.

Ústavní právník a tajemník senátní komise pro ústavu a parlamentní procedury Jan Kysela ale ČTK řekl, že nařízený způsob má pouze určit formu hlasování v rámci neveřejného jednání. Senátoři podle Kysely v rámci neveřejné schůze hlasovali veřejně tak, že nezvedali ruku, ale říkali, zda jsou pro nebo proti, aby si byli vědomi mimořádné závažnosti hlasování.

Podobný názor má i Jan Kudrna z Právnické fakulty Karlovy univerzity. Na svém blogu uvedl, že neveřejným jednáním se rozumí celý proces. "Tedy od podaného návrhu až po rozhodování, rozuměj hlasování," uvedl. Veřejnost hlasování podle něj znamená, že postoj každého z hlasujících senátorů byl znám účastníkům neveřejného jednání na rozdíl od hlasování tajného, při němž nelze přiřadit vyjádřený postoj ke konkrétnímu hlasujícímu.

"Konstrukce hradního poradce Pavla Hasenkopfa o neplatnosti ústavní žaloby pro formu hlasování o ní je nesmyslná snaha kroutit paragrafy a neznalost parlamentních procedur," uvedla v reakci místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).

Hasenkopf má za to, že neveřejná měla být jen debata v Senátu nad ústavní žalobou. Naznačil, že Ústavní soud by žalobu, kterou dnes dostal, mohl odmítnout pouze z procesních důvodů. Podle něj by pak "punc velezrádce" už Klausovi zůstal, o což prý senátorům možná šlo.

Pokud by Ústavní soud žalobě vyhověl, Václav Klaus už by v budoucnu nemohl kandidovat na prezidenta a přišel by o peníze určené bývalým hlavám státu. O vůbec první žalobě na prezidenta v české historii by ústavní soudci mohli rozhodnout koncem března.