Klausovo "kralování" v číslech: Kolik si vydělal a kolik tunelářů osvobodil?

21: Tolik let se Václav Klaus pohybuje ve vrcholné české politice. Premiérem se poprvé stal 2. července 1992, prezidentem pak 7. března 2003. Za dvě dekády zažil dvě události, o nichž se s nadsázkou hovoří jako o atentátu. Ten první se odehrál v roce 1997 a má přízvisko sarajevský, protože zrovna tam Klaus pobýval na pracovní cestě, když ho ODS vyzvala, aby odstoupil z jejího čela. Nastala vládní krize, kabinet padl a zemi do předčasných voleb vedla úřednická skupina Josefa Tošovského. A po volbách se Klaus do vysoké politiky vrátil a spolu s Milošem Zemanem se pomstil uzavřením opoziční smlouvy. Druhý „atentát" se odehrál loni v Chrastavě, když Pavel Vondrouš střílel na prezidenta z airsoftové pistole, aby upozornil na dopady ekonomické krize.

6: Tolik vlád Václav Klaus jmenoval v roli prezidenta – což je o čtyři více, než kolik by jich bylo bez pádů kabinetů, afér a předčasných voleb. Coby premiérovi potřásl rukou Stanislavu Grossovi, Jiřímu Paroubkovi (ČSSD), dvakrát Mirkovi Topolánkovi (ODS), nestraníkovi Janu Fischerovi a konečně Petru Nečasovi (ODS). Nejlépe zvládal Klausovy manýry kočírovat Jiří Paroubek: když se Klaus cukal s podpisem mezinárodních smluv nebo posílal zpátky veta, Paroubek mu pohrozil, že ho vláda nepustí na žádnou zahraniční cestu. Ty prezidentovi schvaluje právě kabinet. Podle Klausových slov ho nejvíce zklamal Petr Nečas, protože do jeho koalice vkládal největší naděje.

327: Tolik kauz zastavila Klausova novoroční amnestie, mezi nimi velké hospodářské a korupční kauzy. Potrestání unikl například konkurzní soudce Jiří Berka nebo tuneláři H-Systemu. Článek II. amnestie zastavil případy, které se vlekly více než osm let a platila pro ně trestní sazba do deseti let. Klaus argumentoval tím, že chtěl poukázat, jak české soudnictví nefunguje. Jenomže nevzal v potaz, že některé případy se nedařilo uzavřít, protože se obvinění a obžalovaní vyhýbali obsílce či přelíčení, schovávali se v zahraničí.

38: Tolik senátorů schválilo podání ústavní žaloby na Václava Klause pro velezradu. Důvodem je jednak amnestijní zastavení korupčních kauz, ale také zdržování při podpisu mezinárodních smluv a doplňování ústavních soudců. Klaus se tak stal prvním prezidentem v dějinách země, který si obžalobu z velezrady vyslechl. Nestalo se to ani protektorátní hlavě státu Emilu Háchovi (měl však namále, zemřel ve vyšetřovací vazbě) a Ludvíku Svobodovi, který podepsal, že vítá vpád sovětských vojsk v roce 1968.

378 000: Tolik činí měsíční příjem českého prezidenta, 204 700 korun tvoří plat, zbytek jsou náhrady na reprezentaci. Na konto Václava Klause tedy za deset let jeho prezidentování doputovalo 45 milionů a 360 tisíc korun.

59: Tolik zákonů Václav Klaus vetoval, uspěl jedenáctkrát. S vracením norem rozhodně nešetřil vládu, kterou vede jeho bývalá mateřská strana, tedy stávající kabinet Petra Nečase. S nesouhlasem poslala zpátky důchodovou reformu, zákaz vyvlastnění soukromého majetku nebo navýšení finanční podpory pro kinematografii. Klaus zavedl také ústavní specialitu, a sice ponechání zákona bez podpisu. Jedná se o jeho typické vzdorogesto, kterým ukazuje, co si o normě myslí. Ústava přitom tuto možnost neuvádí: říká podepsat, nebo vetovat. Tuto specialitu Klaus využil například u církevních restitucí: vzkázal, že se zákonem nesouhlasí, ale nechce komplikovat život premiéru Nečasovi.

26: Tolik procent obyvatel republiky důvěřovalo v průzkumu CVVM Václavu Klausovi, a sice po vyhlášení novoroční amnestie. Jedná se o jeho nejhorší výsledek za celou kariéru, nejvyšší hodnoty dosáhl na jaře roku 2004, kdy mu náleželo 77 procent občanské důvěry.