Účastníci Květnového povstání se peněz nedočkají. Musí stačit odznak, řekli politici

Předloha měla původně oficiálně pojmenovat odpor Čechů na konci války vůči okupantům za České národní povstání, poslancům školského výboru se však tato změna nelíbila, nadále se tak bude jmenovat Květnové povstání českého lidu. Zákon měl podle senátního návrhu začít platit již 28. října 2012, poslanci ho ale nestačili projednat. Zákonodárci proto navrhují posunutí účinnosti na měsíc od vyhlášení zákona.

Novelu nyní bude projednávat Senát, poslanci ji ve středu odsouhlasili v závěrečném čtení.

Norma má podle senátorů "vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období nacistické okupace s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie".

Současně má návrh rehabilitovat "význam povstání, které bylo diskriminováno a zlehčováno a také zúženo pouze na povstání v Praze (Pražské povstání)". Senátoři připomínají, že teprve v nedávné době se začalo zveřejňovat, že proti nacistické okupaci se postavili lidé i v jiných městech a obcích Protektorátu Čechy a Morava.

Poslankyně Kateřina Konečná (KSČM) si přála, aby se zároveň s novelou změnil i zákon o státních svátcích. U 17. listopadu se mělo objevit kromě současného názvu Den boje o svobodu a demokracii i přízvisko Mezinárodní den studentstva, což ji ve třetím sněmovním čtení poslanci neschválili.

V českých zemích se podle historických pramenů povstání uskutečnilo ve skoro 300 obcích. Aktivně se ho zúčastnilo zhruba 130 tisíc lidí, z čehož asi sto tisíc pomáhalo v Praze stavět barikády. Povstání začalo 1. května v Přerově na základě mylné informace o německé kapitulaci. Poslední přestřelka byla zaznamenána 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.