Žalobce Zeman jde do útoku. Podaří se mu zrušit Klausovy amnestie?

"Úkolem státního zastupitelství není bojkotovat amnestii, protože ta je skutečně závazná, ale zajistit, aby se vztahovala na ty případy, na které se vztahovat má," řekl Zeman. Chce se ve svých dovoláních opřít o březnový výrok ústavních soudců, kteří naznačili, že uprchlíci by na amnestii nemuseli mít nárok. 

Podle HN podal nejvyšší státní zástupce dovolání v případu Milana Šenfelda ze 27členné skupiny z Ostravska, která si brala na leasing luxusní auta, fingovala krádeže, a pak vozy vyvážela za hranice. Šenfeld uprchl a 12 let žil ve Spojených státech. Dalším uprchlíkem je podnikatel Jiří Štěpánek z Chrudimi, který se kvůli čtyřicetimilionovému podvodu devět let skrýval v Karibiku. Do Irska utekl Martin Bajger, který zbil souseda a sebral mu video a zlatý prsten.

Amnestii chce Zeman zrušit i v případu Martina Gutha stíhaného kvůli desetimilionovým podvodům a Martina Čihuly podezřelého, že obral stát na daních o 20 milionů korun.

Dovolání podal Zeman také kvůli amnestování Pavla Dvořáka, zakladatele společnosti Progres Invest, která připravila 36.000 lidí o půl miliardy korun. Amnestii chce zrušit rovněž v případě manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy, kteří se podíleli na miliardovém podvodu při stavbě rodinných domů.

Amnestie zastavila trestní řízení trvající déle než osm let s trestní sazbou do deseti let. Klaus byl za to široce kritizován opozicí, veřejností i odborníky. Původně se hovořilo jen o maximálně desítkách kauz, které kritéria druhého článku splňují, číslo 327 tyto odhady vysoce překročilo. Ke kritice amnestie se připojila i hradní právnička. Klaus ale žádné pochybnosti nepřipouští a uvedl, že by amnestii vyhlásil znovu úplně stejně.

V přípravném řízení, tedy ve fázi před podáním obžaloby, museli státní zástupci zastavit celkem 201 trestních stíhání, z toho drtivou většinu (192 případů) na okresních státních zastupitelstvích. Zastavená trestní stíhání se dohromady týkala 65 obviněných osob. 

Téměř polovina (48 procent) zastavených trestních stíhání se týkala majetkové trestné činnosti, tedy například krádeží nebo zpronevěr. Následují hospodářské trestné činy (13 procent) jako například neoprávněné podnikání a trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných (13 procent), které zahrnují mimo jiné zneužití pravomoci úřední osoby nebo přijetí úplatku. V 11 procentech případů se zastavená trestní stíhání týkala trestných činů proti svobodě, mezi něž řadí trestní zákoník třeba vydírání, loupež nebo omezování osobní svobody, informuje e15.cz.