Poslanci opět perlí! Chtěli pomoci studentům, místo toho vyrobili paskvil

Nestává se příliš často, aby návrh z pera poslanců vládní koalice putoval už na jednání vlády s jiným stanoviskem než souhlasným. Tentokrát se to ale stalo.

Nejedná se však o žádné kontroverzní téma, ale snahu zvýšit zvýhodnění firem, které si budou brát na praxi studenty. Princip, se kterým všichni souhlasí. Jenže zpracování normy obsahuje podle vyjádření jednotlivých ministerstev tolik chyb, že s ní prostě nemohou vyjádřit souhlas a ministerstvo školství je rovnou proti.

Návrh poslanců Jana Bureše (ODS), Pavla Staňka (ODS), Jiřího Pospíšila (ODS) a Františka Laudáta (TOP 09) nakonec putuje na dnešní vládu s neutrálním stanoviskem. To je však podle předsedy opozičních Věcí veřejných Víta Bárty pouze snaha vlády ušetřit své poslance ostudy. "Kdyby s takovýmto zákonem přišli opoziční poslanci, neutralitu by rozhodně čekat nemohli," dodává šéf VV, který na tento zákon rovněž upozornil na svých internetových stránkách.

A o co konkrétně v zákoně jde?

Zákon by měl pomocí daňových úlev motivovat zaměstnavatele k efektivnější spolupráci se školami v rámci odborné přípravy žáků a studentů. A ti by si tímto způsobem mohli "ochytat" praxi a nasbírat tolik potřebné zkušenosti.

"Mají sice aktuální vzdělání, ale zkušenost s užitím daných pracovních postupů a metod nemají. Důležitým faktorem pro úspěšný přechod na trh práce nejsou jen teoretické znalosti, ale zejména předchozí pracovní zkušenost," konstatují předkladatelé zákona. Navíc upozorňují na to, že ve školách často studenti nemají ani přístup k nejnovějším technologiím.

Konkrétně pak zákonodárci navrhli motivovat zaměstnavatele například tím, že by se zvýšil limit odčitatelného motivačního příspěvku poskytovaného studentům formou stipendia z 2000 korun na 5000 korun měsíčně v případě středoškoláků a z 5000 korun na 10 000 korun měsíčně u vysokoškoláků.

Firmy by také měly možnost zvýhodněného odepisování majetku pořízeného pro účely odborného vzdělávání nebo odpočítat výdaje, jež vynaložily na žáka nebo studenta.

Jenže jednotlivá ministerstva, které zákon připomínkovala, v něm našla řadu nedostatků. Třeba klíčové ministerstvo financí, ač souhlasí s principem takového zákona, tvrdí, že zvolené nástroje nejsou dostatečně jednoduché, kontrolovatelné a spravovatelné. V samotném dlouhém výčtu nedostatků pak upozorňuje třeba na to, že není jasné, co se rozumí "použitím majetku na odborné vzdělávání" a úprava ani neumožňuje zjistit dobu, po kterou je majetek skutečně využíván k odbornému vzdělávání. A námitek je mnohem více.

A své výhrady má i ministerstvo školství

"V návrhu zákona je vymezen pojem 'odborné vzdělávání', s nímž jsou spojeny významné daňové úlevy. Ministerstvo považuje takto široce vymezenou definici odborného vzdělávání za nepřijatelnou a v praxi zneužitelnou," konstatuje. Za nepřijatelnou a nejasnou též považuje i navrženou délku aktivní účasti žáka nebo studenta na pracovišti firmy, která je stanovena na 200 až 400 hodin.

"Tato podmínka by u některých studentů nemohla být splněna bez dalšího upřesnění, neboť jejich praktické vyučování podle rámcových vzdělávacích programů činí například pouze v průměru 80 nebo 160 hodin za rok," kritizuje rezort školství s tím, že návrh například nezohledňuje ani potřebu střídání žáků na pracovištích různých zaměstnavatelů s ohledem na potřebu různorodé odborné praxe.

Podle ministerstva zahraničí pak také některá ustanovení nejsou zcela v souladu s právem EU. "Ministerstvo má za to, že by bylo nutné, s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, dotčené daňové zvýhodnění poskytnout i v případě obdobných školních zařízení se sídlem v jiných členských státech," uvádí.