Řež o majetek církve u Ústavního soudu: Zaorálek se svědky pohořel

O návrzích na další dokazování rozhodoval Ústavní soud na uzavřené poradě, valnou většinu jich zamítl. Soudci ale nebyli jednotní. Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Jan Musil a Vojen Güttler zaujali odlišné stanovisko. Znamená to, že pravděpodobně chtěli svědky předvolat. Zároveň se vyslovili také pro položení předběžné otázky, ale většina patnáctičlenného pléna je přehlasovala.

Svědci navržení ČSSD měli podle Zaorálka detailněji osvětlit okolnosti vzniku zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, stejně jako podmínky církevních restitucí. "Dochází tady k obrovskému transferu majetku, samotný návrh zákona mluví o 134 miliardách. My se celou dobu nemůžeme dobrat toho, jak se k těmto číslům došlo," uvedl Zaorálek. Podle něj není jasné, z jakých historických podkladů vláda vycházela. "Zvyšuje se naše riziko a podezření, že se dostáváme za únor 1948," doplnil Zaorálek.

Na Ústavní soud postupně doputovaly tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podpořili senátoři z různých klubů, druhý podali poslanci ČSSD, třetí komunisté s podporou části sociálních demokratů. Soud sice tyto dva návrhy odmítl, sociální demokraté a komunisté ale mají statut vedlejších účastníků řízení, a tak soud může přihlížet i k jejich argumentům. Ve stejném postavení – jako vedlejší účastník řízení – je i vláda.

Senátory zastupuje Hrádela, za poslance přijeli Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). Zájmy vlády hájí ministr bez portfeje Petr Mlsna. Zástupci Senátu a Sněmovny se omluvili.

"Předpokládám, že šance na úspěch u Ústavního soudu není příliš velká, ale my jsme považovali za nezbytné tu věc dotáhnout do konce. Vyčerpat všechny možnosti nápravy," uvedl ve Studiu ČT24 senátor a stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si pak vůbec nedokáže představit, že by ÚS zákon zrušil. ČR je podle něj poslední z postkomunistických zemí, která dosud nedokázala vyrovnat své vztahy s církvemi. "I země jako Albánie to dokázaly. Je to neskutečná mezinárodní ostuda. A pevně doufám, že ta ostuda bude definitivně ukončena stanoviskem Ústavního soudu," prohlásil Kalousek.

V zákoně je přímo stanovena finanční náhrada pro jednotlivé církve a náboženské společnosti (bez započtení inflace):

- Apoštolská církev 1 056 336 374 Kč,- Církev adventistů sedmého dne 520 827 586 Kč,- Církev bratrská 761 051 303 Kč,- Církev československá husitská 3 085 312 000 Kč,- Církev řeckokatolická 298 933 257 Kč,- Církev římskokatolická 47 200 000 000 Kč,- Českobratrská církev evangelická 2 266 593 186 Kč,- Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 118 506 407 Kč,- Evangelická církev metodistická 367 634 208 Kč,- Federace židovských obcí v České republice 272 064 153 Kč,- Jednota bratrská 601 707 065 Kč,- Luterská evangelická církev a. v. v České republice 113 828 334 Kč,- Náboženská společnost českých unitářů 35 999 847 Kč,- Pravoslavná církev v českých zemích 1 146 511 242 Kč,- Slezská církev evangelická augsburského vyznání 654 093 059 Kč,- Starokatolická církev v České republice 272 739 910 Kč.- Bratrská jednota baptistů měla nárok na 227 862 069 Kč, peníze od státu ale odmítla. Už v únoru nepodepsali její zástupci smlouvu o finančním vyrovnání a později toto rozhodnutí potvrdil i sjezd delegátů. Peníze tak zůstanou státu.

(Zdroj: Česká televize)