Praha - Politické krize se nevyhýbaly ani ostatním vládám v období samostatné České republiky. Mnohé se potýkaly s nesoudržnými koalicemi, a tím pádem i těsnou většinou v parlamentu. Krizové situace koaličních kabinetů se řešily demisí vlády, vznikem úřednického kabinetu a následně buď předčasnými volbami, nebo řádnými volbami.
Od vzniku samostatné České republiky se ve Strakově akademii, sídle české vlády, vystřídalo 11 kabinetů, z toho dva byly takzvané úřednické.
Poprvé řídil zemi tým odborníků pod vedením Josefa Tošovského v roce 1998, když padla vláda Václava Klause. Tehdejší prezident Václav Havel pověřil vedením vlády guvernéra České národní banky Josefa Tošovského, výběr ministrů pak nechal na lidoveckém šéfovi Josefu Luxovi.
Tošovského kabinet se nijak výrazně do české politiky nezapsal. Zemi vedl zhruba půl roku a hlavním úkolem bylo přivést Česko k předčasným volbám a stabilizovat republiku po ekonomických otřesech. Mezi nejdůležitější počiny, které udělal, byla ratifikace členství ČR v NATO a schválení s tím spojených bezpečnostních zákonů či opatření k deregulaci cen energií.
Po předčasných volbách byl sestavením nového kabinetu pověřen tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman. Vytvořil menšinovou vládu, na jejíž podpoře se dohodl s ODS na základě tzv. opoziční smlouvy.
V dalším období sice vlády prožívaly nejrůznější politické otřesy a během jednoho volebního období se vystřídali tři premiéři včetně členů kabinetu (kabinet Vladimíra Špidly, po jeho rezignaci ho nahradil Stanislav Gross a nakonec od dubna 2005 do srpna 2006 vedl zemi Jiří Paroubek), předčasným volbám se Česko vyhnulo.Přehled vlád samostatné České republiky
název vlády období důvod konce První vláda Václava Klause 1992 až 1996 volby do Poslanecké sněmovny PČR 1996 Druhá vláda Václava Klause 1996 až 1998 aféra financování ODS, odchod ODA a KDU-ČSL z koalice Vláda Josefa Tošovského 1998 až 1998 volby 1998 Vláda Miloše Zemana 1998 až 2002 demise premiéra po propadu ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu 2004 Vláda Stanislava Grosse 2004 až 2005 aféra týkající se finančních nejasností bytu Stanislava Grosse Vláda Jiřího Paroubka 2006 až 2006 volby do Poslanecké sněmovny PČR 2006 První vláda Mirka Topolánka 2006 až 2006 vládě nebyla vyslovena důvěra Druhá vláda Mirka Topolánka 2007 až 2009 vyslovení nedůvěry vládě Vláda Jana Fischera 2009 až 2010 volby do Poslanecké sněmovny PČR 2010 Vláda Petra Nečase 2010 úřadující vládaVolební klání v roce 2006 skončilo patem mezi pravicí a levicí. Prezident pověřil sestavením vlády šéfa ODS Mirka Topolánka. Jemu se podařilo sestavit kabinet až napodruhé a Topolánkův kabinet vládl do března 2009, kdy mu byla na popud ČSSD vyslovena nedůvěra. Pro tento návrh se vedle poslanců této strany vyslovili také komunisté a dvojice poslankyň Strany zelených Olga Zubová, Věra Jakubková) a občanští demokraté Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý.
Kabinet padl a nastoupila úřednická vláda pod vedením tehdejšího šéfa Českého statistického úřadu Jana Fischera. Členy jeho nestranického kabinetu navrhly ODS, ČSSD a zelení. Vláda získala důvěru 7. června a její mandát byl vymezen termínem předčasných voleb. Ty se nakonec nekonaly a volit se šlo v řádném termínu v květnu 2010.
Na základě volebních výsledků se vytvořila koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV. Premiérem se stal předseda ODS Petr Nečas. Jeho vláda končí demisí po velké aféře spojené s kauzou jeho šéfky kabinetu Jany Nagyové.
Související
Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
Aktuálně se děje
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
18. září 2026 19:48
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák