Schwarzenberg zklamaně: Česko nepatří k západní Evropě a nikdy patřit nebude

"Začátkem 90. let dobří přátelé tvrdili, že jsme součást západní Evropy. Samozřejmě jsme nebyli nikdy, máme jinou mentalitu, máme jinou tradici, máme jinou politickou kulturu, jak jsem v posledních týdnech taky zjistil, tudíž zajisté nepatříme k západní Evropě. Nic si nepomůžeme, zůstaneme střední Evropa a z této polohy se nepohneme," prohlásil Schwarzenberg.

V souvislosti s identitou Schwarzenberg poznamenal, že její vnímání se v historii měnilo v podobě národní, zemské či jazykové identity a že jedna její velká změna zřejmě ještě přijde za několik generací. "Doufám, že se budeme jednou cítit jako odpovědní občané Evropy. Asi je to žádoucí, abychom přijali i tu širší identitu," uvedl ministr. Ve 20. století se podle něj ukázalo, že bylo "tragickým omylem a perverzním myšlením" nadřazovat svou identitu ostatním. "Buďme pokorní a neberme se tolik vážně," dodal Schwarzenberg.

Česko v posledních týdnech zažilo pád vlády Petra Nečase poté, co policie obvinila premiérovu spolupracovnici, že nechala vojenskou tajnou službou sledovat manželku ministerského předsedy, a podezírá ji i z korupčního jednání. Prezident Miloš Zeman, s nímž Schwarzenberg vedl spor o velvyslance, pak nevyslyšel parlamentní většinu a jmenoval svého premiéra, přestože jeho kabinet patrně nezíská důvěru Sněmovny a do podzimu skončí.

Prezident Miloš Zeman sází na tzv. úřednický kabinet, pochvaluje si především údajnou odbornost ministrů, kteří mají blízko k SPOZ. Takzvaná úřednická vláda ale podle advokáta Aleše Rozehnala nemůže v České republice vzniknout. I ona musí totiž požádat o důvěru poslance a tím pádem se stává vládou politickou.

„Úřednickou vládou je vláda, která neodvozuje svoji existenci od rozdělení moci mezi politickými silami v parlamentu. Obvykle se jedná o vládu dočasnou, která má překlenout období do vzniku plnohodnotné politické vlády," uvedl právník s tím, že často bývá dosazována právě hlavou státu.

Úřednické vlády mohou existovat podle Ústavní listiny Československé republiky z roku 1920. Ta ukládala, že kabinet může podat návrh na vyslovení důvěry, nebylo to ale její povinností.

„Existovaly tedy vlády, které návrh na vyslovení důvěry podaly a důvěru získaly, a pak se jednalo o plnohodnotné politické vlády, a vlády, které podnět na vyslovení důvěry ani nepodaly, a takové vlády byly vládami úřednickými," vysvětlil pro iHned.cz Rozehnal.