Rusnok našel další čtyři ministry. Opozice už krotí rázná slova o nedůvěře

"Nabídku jsem obdržel, a sice na post ministra práce a sociálních věcí, a nabídku jsem přijal," řekl novinářům Koníček. "Kdo zná mé cívíčko (životopis), tak asi ví, že já jsem nikdy žádné výrazné politické ambice neměl a mně jde spíš o věcné manažerské řízení," dodal.

"Je třeba prosadit nařízení o zvýšení mzdy," uvedl Koníček, podle kterého to bude dobrý signál občanům. Zvýšení minimální mzdy ze současných 8 tisíc korun měsíčně podporuje i premiér Rusnok a prezident Miloš Zeman. Vzrůst by mohla o pětistovku měsíčně, vláda to může prosadit svým nařízením i bez parlamentu.

Ministrem zahraničních věcí bude někdejší diplomat Jan Kohout (ČSSD). ČTK dnes napsal, že přijal nabídku na působení v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Kohout už byl ministrem v úřednické vládě Jana Fischera.

"Za hlavní priority považuji stabilizaci resortu, procesní i personální, včetně obnovení procesu střídání velvyslanců," uvedl Kohout. Kvůli sporům mezi prezidentem Milošem Zemanem a dosavadním ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) bylo střídání skupiny velvyslanců zastaveno. Zeman chtěl na místa v Moskvě a Bratislavě prosadit své kandidáty, europoslance za KSČM Vladimíra Remka a bývalou první dámu Livii Klausovou, Schwarzenberg byl proti. Rusnok už řekl, že mu Zemanovi kandidáti nevadí.

O dosazení Dalibora Štyse na ministerstvo školství informoval server Česká pozice. "Osloven jsem byl a nabídku jsem přijal," cituje server Štyse. Štys od loňska vede na ministerstvu školství odbor výzkumu a vývoje. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde založil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech.

Martin Holcát nabídku na ministerský post dostal od Rusnoka ve čtvrtek, náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol ji nyní přijal, potvrdil to serveru IHNED.cz. Na ministerstvu zdravotnictví působil v minulosti jako náměstek.

Získá Rusnokova vláda důvěru?

Pár dnů před tím, než Miloš Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem, to vypadalo, že sněmovna zareaguje jednoznačně svým rozpuštěním. Shodovalo se na tom vedení ČSSD, Věcí veřejných, KSČM i TOP 09. Dohromady měli o třináct hlasů více než nutnou stodvacítku. To už dnes neplatí.

Komunisté podle místopředsedy Jiřího Dolejše podpoří rozpuštění Sněmovny, ale zatím není jasné, jak se postaví k vládě, když předčasné volby ve Sněmovně neprojdou. "Vnímáme, že když nedostane důvěru vláda, že by to mohlo mít dopad i pro schvalování rozpočtu na příští rok," uvedl Dolejš. Komunisté se podle něj ještě poradí, jak budou postupovat, podle složení a programu vlády.

"Věci veřejné si nechají představit vládu Jiřího Rusnoka a teprve poté se rozhodnou, zda ji podpoří, či nepodpoří," uvedly už minulý týden Věci veřejné. A v pondělí to znovu potvrdila šéfka poslaneckého klubu VV Kateřina Klasnová.

A v podobném duchu se vyjadřuje nejmenší koaliční partner LIDEM.

V české politice se už stalo zvykem, že hybným momentem není nejsilnější strana, ale malá uskupení (či dokonce jednotlivci), která v křehkých většinách dostávají silovou pozici. Šéfka LIDEM Karolína Peake má osm poslanců a koaliční stojednička je všechny potřebuje. Proto si Peake buduje vyjednávací pozici. „Jako malá strana v koalici chceme situace využít k tomu, abychom dostali záruky pro prosazení našich priorit," uvedla dosavadní vicepremiérka.

(Zdroj: iHned.cz, iDnes.cz)